Článek
Zeď má mít podobu T, jehož „nožička“ bude spojena s břehem. Bude to vlastně přílivová elektrárna, využívající proudění moře při přílivu a odlivu. Rotory jejích turbín mají být vybaveny speciálně tvarovanými listy, aby se zabránilo zranění ryb.
Podle Dimitiho de Boera, poradce OSN pro průmyslový rozvoj, zastiňuje čínský projekt všechny ostatní aktivity na využití mořských vod k výrobě energie.
Mohl by vést i k tomu, že dokáže vyrábět elektřinu levněji než větrné elektrárny. Dosud je totiž energie z moře dražší než elektřina z uhlí, plynu, ropy, vody, atomu i větru.
Mělké vody lákají
Cena zdi ovšem nebude malá – odhaduje se na dvacet miliard eur, tedy na více než půl biliónu korun. Vše je ale zatím ve stadiu úvah a příprav. Peking zatím vyčlenil pouhé 2,4 miliónu eur na vypracování studie, která má zhodnotit proveditelnost celého projektu. Se zahájením stavby zdi se nepočítá dříve než za deset let.
První testy ale povzbudivě ukazují, že mělká moře u pobřeží Číny, Koreje (a také Evropy) se k realizaci projektu hodí. Čína, jejíž pobřeží měří 18 tisíc kilometrů, může podle de Boera sehrát klíčovou roli. Je prý „měřítkem všech věcí“, pokud jde o využití energie moře.
| Jak získat elektřinu z moře |
|---|
| - pomocí turbín, které využívají energie vody při přílivu a odlivu |
| - pomocí „vorů“, které využívají vlnění moře |
| - systémy, které využívají rozdílů v teplotě vody v různých hloubkách |
V tom zatím vedla Evropa, kde před šesti lety spustili první komerční přílivovou elektrárnu. Situaci však může rychle změnit řada nových projektů u čínského pobřeží, na nichž se podílejí firmy z USA, Evropy a Izraele.
Tak americký Lockheed Martin spolupracuje s čínským konglomerátem Reignwood Group na vybudování největší elektrárny, využívající rozdílů v teplotě mořské vody. Její amoniakové generátory, zvlášť citlivé na změny teplot, mají zatím výkon 10 megawattů, což pokryje spotřebu deseti tisíc domácností. Technici v Lockheedu ale věří, že není problém zvýšit jejich výkon desetinásobně.
Americký energetický úřad EIA sice uznává, že elektřina z těchto generátorů bude dražší než z jaderných reaktorů, bude však stát podstatně méně než větrná energie.
Singapurská firma Atlantis Resources sice buduje u břehů Skotska největší přílivovou elektrárnu světa, před Čínou se však rozhodně neuzavírá. S tamní firmou Dongfeng vyvíjí nové podmořské turbíny o výkonu 1,5 megawattu. Jednu z nich chce ještě letos instalovat v přílivové elektrárně, kterou Čína buduje u Šanghaje.
Izraelská firma Eco Wave Power hledá pro změnu místo u čínského pobřeží, kde by postavila padesátimegawattový generátor poháněný vlnami. „Vlnová technologie je stoupající hvězda v oblasti obnovitelných energií. To, co se děje v Číně, může inspirovat jiné země a firmy k podpoře technologií na energii z vln,“ věří Šmuel Ovadia, šéf další izraelské firmy S.D.E.