Čínská vláda nejdřív tutlala pravdu, ale nakonec ji koronavirus posílil

Úvaha se zdála být logická: Komunistická strana Číny musí na pomalou reakci a zamlčování faktů tvrdě doplatit. Zprvu to tak skutečně vypadalo. Od ledna, kdy na covid-19 zemřel v zemi první pacient, do března mnozí Číňané otevřeně vyjadřovali svou frustraci z postupu úřadů.

Vlna rozhořčení dosáhla vrcholu v únoru, kdy nemoci podlehl Li Wen-liang, oftalmolog, který jako jeden z prvních upozornil na covid. Úřady jej však obvinily ze šíření lživých informací a lékař musel slíbit, že s činností „narušující společenský řád“ přestane.

Čínští uživatelé internetu masově kritizovali nejen prvotní pokusy o ututlání pravdy, ale i pozdější (a opožděná) drakonická opatření přijatá proti šíření infekce. Intelektuálové odsoudili úředníky za to, že před službou lidu staví loajalitu vůči nadřízeným. Sü Čang-žun, profesor práva na pekingské Univerzitě Čching-chua, v článku dokonce obvinil z nezvládnutí pandemie přímo Sia (jak připomněla BBC, čekal ho vyhazov a posléze i krátké zatčení).

Počínaje březnem, kdy nové případy nákazy spadly pod sto denně, se však postoj čínské veřejnosti začal pomalu obracet. Studie v odborném Časopise čínských politických věd, která podrobila analýze komentáře čínských uživatelů internetu týkající se postupu úřadů během pandemie, dospěla k závěru, že za celé období vyznívaly vesměs důvěřivě a pozitivně.

Podobně kladné hodnocení postupu čínské vlády sdílí většina obyvatel říše středu, jak dokazuje průzkum provedený online v 31 čínských provinciích týmem expertů z kanadské Univerzity v Yorku. V něm oslovení Číňané ohodnotili výkon vlády na škále od 10 do 50 průměrnou hodnotou 39,2, což značí velmi vysokou spokojenost. Jak to všechno vysvětlit?

Z již citovaného průzkumu Univerzity v Yorku vyplynulo, že občané z nedostatků viní především místní úřady, a ne vedení v Pekingu. Z tohoto pohledu byla západní domněnka, že krize ohrozí pozici Sia, pouhou optickou iluzí – Číňané ve skutečnosti už od začátku soustředili své výtky na lokální úředníky.

Druhým faktem je, že čínská mládež je zároveň liberální i nacionalistická. Podle Suej-šeng Čaa, politologa na americké Denverské univerzitě, jsou mladí Číňané liberální, co se týče domácích otázek, zatímco k mezinárodním problémům přistupují s hrdým nacionalismem.

Jinými slovy: kritizovat čínské úřady mohou jen Číňané, zatímco jakákoliv kritika zvenčí je nepřípustná. „Všichni cítíme, že naše země a naše strana se tváří v tvář epidemii staly silnějšími,“ citoval list The Washington Post Sia Jü-sin, 22letou univerzitní studentku.