Článek
Východní velitelství čínské armády uvedlo, že na cvičení se podílejí pozemní síly, letectvo, námořnictvo a raketové síly. Odehrává se v Tchajwanském průlivu, na sever, jih a východ od Tchaj-wanu a i v oblastech kolem Tchaj-wanem kontrolovaných ostrovů. Podle čínské armády je cílem manévrů vyzkoušet „skutečné bojové kapacity“ armády.
„Jde také o tvrdý trest za separatistické kroky tchajwanských sil usilujících o nezávislost a důrazné varování pro síly z vnějšku před zasahováním a provokacemi,“ uvedlo také čínské armádní velitelství.
Tchaj-wan má „schopnost, odhodlání a sebevědomí potřebné k zajištění národní bezpečnosti“, vzkázalo Pekingu ministerstvo obrany ostrovního státu. Jednání Číny odsoudilo, ukazuje podle něho jen její „militaristickou mentalitu“.
Nejmenovaný tchajwanský činitel agentuře Reuters řekl, že jde o součást scénáře, který Tchaj-wan očekával, a že má o pohybech čínských sil kompletní přehled. „Je politováníhodné, že si Čína vybrala ten nejhorší scénář, aby zničila mír v regionu,“ uvedl také.
Čína cvičení, které podle ní potrvá do pátku, zahájila jen několik dnů poté, co se ujal úřadu nový tchajwanský prezident Laj Čching-te. Ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan politicky a vojensky zastrašovat a respektovala volbu tchajwanského lidu. Podle Pekingu je Laj „separatista“.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.