Článek
Směrnice obsahuje výzvu pro 2,5 miliónové ozbrojené síly, aby se připravily na boj a vítězství. Především čínský termín "tcha-čeng" (vedení válek) se v podobných dokumentech dříve údajně neobjevoval a spíše obecně mluvil o koordinaci sil. Čína také zdůrazňovala především potřebu udržení celistvosti země i to, že historicky nevedla invazivní války.
Japonsko sice není ve směrnici zmíněno, nicméně plamenné komentáře deníku Lidově osvobozenecké armády vyvolávají dojem, že je na spadnutí japonská invaze na čínské území jako na počátku druhé světové války. Ostatně už loni zažila Čína masové protesty namířené proti Japonsku, které vedly japonské podniky k dočasnému omezení výroby.
"Zabít kuře a vyděsit opice"
K tomu se přidává podle agentury Reuters jestřábí rétorika vyšších čínských důstojníků, která podle pozorovatelů také signalizuje hlubší změny v čínské zahraniční politice. Není totiž pochyb, že by se jen tak bez požehnání z vyšších míst trousily výroky o potřebě krátkých, intenzivních konfliktů pro uplatnění čínské svrchovanosti. Podle nich je třeba "udeřit jako první" anebo poetičtěji "zabít kuře a vyděsit opice".
Možná ne vyděsit, ale znepokojit se podařilo Číně své sousedy i novou mapou svého území, do které zahrnula i všech 130 sporných území - především mořských ostrůvků - na které si v různých oblastech dělají nárok i další země - Vietnam, Tchaj-wan a Filipíny. [celá zpráva]
K tomu Čína zveřejnila záměr budovat v zahraničí 18 námořních základen, které by rozšířily působnost čínského válečného námořnictva. Většinou se jedná o místa v jihovýchodní Asii a Indickém oceánu. [celá zpráva]
Spojené státy zatím v reakci na poslední vývoj daly ústy ministryně zahraničí Hillary Clintonové najevo své přesvědčení, že sporné ostrovy patří Japonsku, a proto se na ně vztahuje bezpečnostní smlouva mezi Tokiem a Washingtonem. Týdeník The Economist poslední vývoj označil za sklouzávání k válce.
