Článek
„Naléhavě žádáme, aby USA okamžitě zastavily takovéto provokativní akce, jinak ponesou vážné důsledky takovýchto nepředvídaných incidentů,“ uvedlo podle agentury Reuters čínské ministerstvo obrany. Podobně se vyjádřilo i čínské ministerstvo zahraničí.
Americká Sedmá flotila k opakovaným čínským výhradám uvedla: „Raketový torpédoborec USS Milius prosadil práva volné plavby u Paracelských ostrovů v souladu mezinárodním právem.“ Její mluvčí Lika Bakic dodal: „Nezákonné rozsáhlé nároky (Číny) v Jihočínském moři představují vážnou hrozbu pro svobodu na mořích včetně svobody volné plavby a přeletů, volného a neomezeného obchodu pro země na pobřeží Jihočínského moře.“
Zdůraznil, že bude dál pokračovat v plavbách v mezinárodních vodách.
Čína si na přítomnost torpédoborce stěžovala už v polovině týdne. Mluvčí čínského jižního velitelství uvedl, že Čína sleduje USS Milius poté, co „nezákonné vnikl do čínských teritoriálních vod u Paracelských ostrovů bez souhlasu čínské vlády, což podkopává mír a stabilitu v Jihočínském moři.“ Velitelství pak dodalo, že ho vytlačilo v souladu s právem.
Vytlačení sedmá flotila ve čtvrtek popřela: „USS Milius provádí rutinní operace v Jihočínském moři a nebyl vytlačen.“ S podobným tvrzením o vytlačení amerického torpédoborce přišla Čína už dříve, ale Pentagon je tehdy taky popřel.
Peking si klade nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře, s čímž přišel po konci druhé světové války už Čankajšek a komunisté v tom pokračují. Jejich nároky, které odpírají možnost využíval Jihočínské moře dalším zemím, však nikdy nebyly uznány, v případě Filipín je dokonce odmítl soud v Haagu. Jeho verdikt ovšem Čína neuznala a dál tam buduje na útesech své základny.
Nyní se napětí přenáší k Paracelským ostrovům, kde došlo v únoru k blízkému setkání amerického a čínského letadla.