Článek
V Číně nyní podle národního statistického úřadu žije 1,411 miliardy lidí poté, co v roce 2022 10,41 milionu lidí zemřelo a narodilo se 9,56 milionu dětí. Úřad sčítá pouze obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu.
Čína zaznamenala populační úbytek naposledy v 60. letech minulého století v období politických i hospodářských reforem, takzvaného Velkého skoku vpřed, diktátora Mao Ce-tunga. Následkem hladomoru tehdy zemřelo nejméně 20 milionů lidí.
Agentura Kjódó uvádí, že Indie se již nejlidnatější zemí světa stala, zatímco Reuters a AP s odvoláním na experty předvídají, že Indie s více než 1,4 miliardy lidí první místo zaujme v průběhu letošního roku.
Čínský statistický úřad dnes také informoval, že mužů je v Číně nadále více než žen, a to 722,06 milionu ku 689,69 milionu. Příčinou toho je podle agentury AP čínská politika jednoho dítěte, od které Čína upustila v roce 2016. V zemi také roste míra urbanizace. Ve městech nyní trvale žije 920,71 milionu lidí, tedy 65,22 procenta populace.
Čínské úřady podle AP nenaznačily, že by existovala souvislost mezi populačním úbytkem a pandemií nemoci covid-19, která se z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej rozšířila do celého světa a podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) má celosvětově na 6,7 milionu obětí.
„Čínská populace se začala zmenšovat o devět až deset let dříve než místní úřady i OSN předpokládaly. To znamená, že čínská demografická krize je ohromná… a čínská politika je postavena na chybných demografických datech,“ reagoval na zveřejněná data I Fu-sien, odborník na čínskou demografii z Wisconsinské univerzity v Madisonu.
Národní statistický úřad naopak v prohlášení uvedl, že lidé by z populačního úbytku neměli mít obavy, jelikož „celkové pokrytí pracovních sil stále převyšuje poptávku“, píše agentura Reuters.
V Číně zemřelo kvůli koronaviru téměř 60 tisíc lidí během jednoho měsíce
