Článek
O případu šedesátileté Jü Chua-jing, která v 90. letech minulého století unesla nejméně 17 dětí a prodala je jiným rodinám, se veřejnost dozvěděla v roce 2022. Se svým životním příběhem se tehdy svěřila Jang Niou-chua, která na sociálních sítích mluvila o hledání své biologické rodiny, protože ji odsouzená v pěti letech prodala za necelých 350 dolarů (přes 8400 korun).
Policie Jü Chua-jing téhož roku zatkla a v září 2023 odsoudila k trestu smrti za obchodování s 11 dětmi. Další vyšetřování ukázalo, že dotyčná nakonec unesla dohromady nejméně 17 dětí. Jü Chua-jing se proti původnímu rozhodnutí odvolala, soud jí však nejvyšší trest potvrdil.
„Toto rozhodnutí je konečné a Jü Chua-jing se již nebude moci odvolat. Případ bude nyní předložen Nejvyššímu lidovému soudu k přezkoumání předtím, než se přistoupí k popravě,“ zaznělo podle AFP v čínské státní televizi CCTV.
K únosům dětí obvykle docházelo na jihozápadě Číny, odkud je žena prostřednictvím třetích stran prodávala rodinám bydlícím stovky kilometrů na severu země. Jako prvního prodala před desítkami let svého vlastního syna, protože měla finanční potíže, uvedla státní média.
Na začátku prosince poslal kambodžský soud 13 Filipínek na čtyři roky do vězení za to, že rodily děti a prodávaly je pak za peníze. Poptávka po dětech je v zemi vysoká, mimo jiné proto, že Čína v roce 2016 zrušila desítky let trvající politiku jednoho dítěte, díky čemuž mohou mít páry zpravidla až tři děti.
Čína oficiální počty trestů smrti nesděluje, skupiny na ochranu lidských práv včetně Amnesty International ale odhadují, že země každoročně popraví tisíce lidí. Naposledy tak učinila v úterý, kdy absolutní trest podstoupil bývalý vysoce postavený úředník, který zpronevěřil tři miliardy jüanů (přes 9,8 miliardy Kč).
Opilý Číňan houpal svou půlroční dceru v okně 6. patra tak vehementně, až mu vypadla. Dostal čtyři roky
