Číňané se bouří. Odmítají splácet hypotéky za nepostavené byty

„Proč musím platit hypotéku, když nemovitost, kterou jsem koupil, ještě není dokončena?“ uvedl na sociální síti Číňan, který zhlédl dokument o tom, jak musí stovky lidí v Si’anu bydlet v nedokončených bytech.

Čísla společnosti China Real Estate Information Corporation naznačují, že se odmítnutí platit splátky z hypoték týká nejméně 100 projektů rezidenčních nemovitostí v 50 městech.

Čínské vedení kvůli rostoucí nespokojenosti už rozhodlo, že pomůže místním správám dokončit rozestavené byty. V pondělí se objevila informace, že vláda umožní pozastavit splátky hypoték těm lidem, jejichž domy nebyly dokončeny, aniž by se dostali do registru neplatičů a snížilo jim to jejich ohodnocení pro poskytnutí úvěru.

„Odmítnutí platit hypotéky za nedokončené nemovitosti v řadě čínských města a velké protesty střadatelů v Che-nanu požadujících zpět své úspory jsou dalším projevem obrovských problémů, kterým Peking v současnosti čelí,“ řekla hlavní ekonomka londýnské společnosti Enodo Diana Choyleva, která se věnuje makroekonomickým konzultacím.

Loni Peking sanoval obřího developera Evergande, který nebyl schopen splácet dluhy. Tím se však problém nevyřešil, jak ukázal aktuální vývoj. Mnoho rozestavěných bytů se nepodařilo dokončit a majitelé bytů v nich vidí, jak hodnota nedokončených domů klesá, zatímco developeři se snaží udržet nad vodou.

Protest lidí s hypotékou však nebyl jediný. Druhou červencovou neděli požadovali Číňané z provincie Che-nan, aby jim byly uvolněny zmrazené prostředky z různých místních bank. Zasáhly proti nim bezpečnostní sily, bankovní regulátor v provincii Che-nan však nakonec rozhodl, že se budou vyplácet vklady do výše 50 tisíc yüanů (zhruba 177 tisíc Kč) a později řešit osud dalších.

Lidé si začali vybírat peníze hromadně už v dubnu, když čtyři místní banky přestaly vyplácet peníze. Profesor finančnictví z Pekingské univerzity Michael Pettis uvedl, že to ukazuje na neudržitelnost čínského ekonomického modelu, i když v tomto případě zřejmě šlo o akci podvodníků: „Zdá se, že každé dlouhé období prudce rostoucích cen nemovitostí a explozivního růstu dluhu vede k nadměrnému riskování a dokonce podvodům. Protože v uplynulém desetiletí v Číně vznikla realitní bublina historických rozměrů spolu s nejrychlejším nárůstem dluhu, jaký kdy byl zaznamenán, mám podezření, že toho v příštích několika letech uvidíme mnohem více.“

K protestům došlo v době, kdy bylo oznámeno, že se v druhém čtvrtletí propadla čínská ekonomika o 2,6 procenta, k čemuž přispěly velké lockdowny kvůli covidu. Panují tak obavy, že se nepodaří splnit plánované tempo růstu čínského hospodářství.

Experti varují, že čínský model postavený na konstantním růstu, kdy současně rostou ceny, je neudržitelný. Vývoj HDP ukazuje, že velký růst přestává být samozřejmostí. Vedení v Pekingu se na to snaží reagovat, vláda vyčlenila dalších 70 miliard dolarů (téměř 1,7 bil. Kč) na velké infrastrukturní projekty. To může udržet makroekonomická čísla, ale neřeší to merit věci, protože selhává snaha stavět výkon čínské ekonomiky více na domácí spotřebě.