Čína zuřila na jednání OSN o námořní bezpečnosti

Vůbec první konference Rady bezpečnosti o námořní bezpečnosti, která se konala na přání Indie, vydala výzvu pro užší spolupráci při boji s pirátstvím a terorismem i dalšími hrozbami na mořích. Důvodem konání je zhoršování bezpečnosti na mořích až na „alarmující úroveň”, počet pirátských útoků stoupl meziročně o pětinu.

Rada odsoudila i útok dronem na izraelským podnikatelem vlastněný tanker u pobřeží Ománu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dal najevo, že si USA myslí, že za útokem podobně jako za dalšími, stojí Írán.

Blinken varoval, že „konflikt na jakémkoli oceánu by měl vážné globální dopady na bezpečnost a obchod“. Především však upozornil, že je Jihočínské moře svědkem stále asertivněji kladených nároků. Zmínil, že před pěti lety mezinárodní tribunál v Haagu čínské nároky vůči Filipínám odmítl jako nepodložené.

O postupu Číny svědčí, že v pátek před zahájením konference zahájila v Jihočínském moři pětidenní námořní cvičení, které pokračovalo i v době jednání. Během něj zakázalo dalším lodím vplouvat do vyhrazených oblastí od ostrova Chaj-nan až po Paracelské ostrovy.

„V Jihočínském moři jsme viděli nebezpečná setkání mezi loděmi a provokativní akce v dalším prosazování neoprávněných nároků na moři. Spojené státy daly jasně najevo své obavy ohledně zastrašování a šikanování států, které mají oprávněný přístup ke svým zdrojům na moři,“ řekl Blinken, aniž by jmenoval Čínu.

Čína, která jednáním pověřila jen zástupce velvyslance při OSN Tchaj Pinga, zatímco ostatní země zastupovali hlavy států nebo alespoň ministři zahraničí, zaútočila na USA. Tchaj řekl, že USA „jsou největší hrozbou pro mír a stabilitu v Jihočínském moři“ a celý humbuk okolo je motivován pouze politicky.

Verdikt tribunálu v Haagu, který rozhodl ve prospěch Filipín a odmítl čínské nároky, označil diplomat za neplatný a nezávazný. Čína si také klade nároky na výhradní ekonomické zóny připadající Vietnamu, jenž se konference zúčastnil, Bruneje a Malajsie.

Tchaj Ping nepřímo zaútočil i na Indii, Japonsko a Austrálii, když zmínil, že „v současnosti pár zemí prosazuje své vlastní regionální strategie v asijsko-pacifickém regionu a pokoušejí se eskalovat námořní konflikt, podkopávají suverenitu a bezpečnostní zájmy relevantních zemí“.

Žádnou z těchto zemí nejmenoval, ale šlo o zřejmou narážku na spolupráci USA, Indie, Austrálie a Japonska v asijsko-pacifické oblasti, která je zaměřena proti čínským pokusům ovládnout Jihočínské a Východočínské moře.

Indie do oblasti vyslala na dva měsíce čtyři lodi, které se zúčastní cvičení s americkými, australskými a japonskými loděmi.

Japonsko, které se jednání ani neúčastnilo, Tchaj zkritizoval za vypouštění radioaktivní vody z fukušimské elektrárny do moře.

Indický premiér Nárendra Módí, jehož země v srpnu předsedá Radě bezpečnosti, zdůraznil, že je potřeba prosazovat bezpečnou plavbu a svobodu volné plavby v souladu s mezinárodními zákony. Čínu nepodpořil ani Vladimir Putin, který se postavil za Indii.