Čína zahájila „varovné“ vojenské manévry kolem Tchaj-wanu. Vede je ze všech směrů

„Cvičení slouží jako varování před separatistickými činy tchajwanských sil. Jde o legitimní a nutné operace na záchranu státní suverenity a národní jednoty,“ oznámil čínská armádní mluvčí Li Si. Peking také zveřejnil mapu devíti oblastí kolem Tchaj-wanu, kde se cvičení koná. Neuvedlo ale, jak dlouho bude trvat.

Peking provádí vojenské manévry kolem Tchaj-wanu často, ty nynější pod kódovým označením „Joint Sword-2024B“ jsou čtvrté větší ze všech směrů za poslední dva roky. Vojenské cvičení má podle Pekingu otestovat společné schopnosti čínských jednotek. Lodě a letadla se mají zaměřit na bojovou připravenost hlídek či blokování klíčových přístavů a území. Nicméně nebyla oznámena střelba ani vyhlášena žádná bezletová zóna, uvedla agentura Reuters.

Tchajwanská vláda to označila za provokaci ohrožující stabilitu v regionu, ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že nebude eskalovat konflikt, ale zvýšilo pohotovost. Tchajwanský prezident Laj Čching-te na pondělí svolal bezpečnostní schůzku na vysoké úrovni.

Podle Reuters jde o odvetnou akci za projev tchajwanského prezidenta Laj Čching-tea z minulého týdne, v němž mimo jiné prohlásil, že Peking nemá právo „reprezentovat Tchaj-wan“. Řekl to u příležitosti státního svátku 10. října, který připomíná revoluci z roku 1911, jež ukončila vládu mandžuské dynastie Čching a vedla k vyhlášení Čínské republiky, za jejíhož pokračovatele se Tchaj-wan považuje; oficiálně se Tchaj-wan nazývá Čínská republika.

Laj ale také v projevu ve čtvrtek vyzval k dialogu s Čínou a vyzval Peking, aby využil svého vlivu a pomohl ukončit konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. Čínská státní média Lajův projev kritizovala.

V neděli čínská armáda zveřejnila video se vzkazem, že je „připraveno na bitvu“. Čínský státní deník Liberation Army Daily v pondělí napsal, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se popálí!“. „Dokud budou pokračovat provokace za nezávislost Tchaj-wanu, akce Čínské lidové armády na obranu národní suverenity a územní celistvosti se nezastaví,“ uvedl list.

„Popravdě se bojím, že by mohla vypuknout náhodná přestřelka mezi oběma stranami, ale v naši zemi a naši armádu mám důvěru,“ řekl agentuře Reuters finančník Pen Laj, který sledoval, jak mezitím tchaj-wanské tryskáče přistávají a vzlétají na letecké základně ve městě Sin-ču.

Tchaj-wan už v neděli oznámil, že skupina čínských letadlových lodí pluje na jih ostrova strategicky důležitým průlivem Pa-š´, který odděluje Tchaj-wan od Filipín a spojuje Jihočínské moře s Pacifikem.

Poté, co Laj nastoupil do úřadu, uspořádala Čína v květnu okolo Tchaj-wanu dvoudenní manévry s tím, uspořádala cvičení „Joint Sword-2024A“ s tím, že jde o „trest“ za údajný separatistický obsah v jeho inauguračním projevu.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. To Tchaj-wan sice oficiálně neudělal, přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle. Má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné politické strany.

Na čínské vojenské manévry reagovalo i americké ministerstvo zahraničí, které vyjádřilo „vážné znepokojení“ a vyzvalo Čínu, aby se chovala zdrženlivě a vyvarovala se dalších akcí, jež by mohly narušit stabilitu regionu. Reakce Pekingu „vojenskou provokací na rutinní výroční projev“ je podle americké diplomacie „neopodstatněná“ a hrozí eskalací.

Americké ministerstvo zahraničí dodalo, že Spojené státy zůstávají „oddány své dlouhodobé politice jedné Číny“. Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, s Tchaj-wanem má ale čilé neoficiální styky a dodává mu zbraně, což zdůvodňuje tím, že ostrovu pomáhá udržet obranyschopnost.