Čína zahájila mohutné vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu

Podle čínského velitelství se cvičení účastní jednotky námořnictva, armády a raketových sil, jež k ostrovu připluly z „několika směrů“, uvádí deník The Guardian. Cvičení se má zaměřit na „bojovou připravenost hlídek na moři a ve vzduchu, převzetí rozsáhlé kontroly, údery na námořní a pozemní cíle a uvalení blokády na klíčové oblasti a cesty“.

Velitelství později dodalo, že se do cvičné operace zapojila i čínská pobřežní stráž. Čína se dlouhodobě zaměřuje na zapojení nevojenských plavidel do vojenských operací. V případě konfliktu tak bude schopna využít v bojích i rybářské lodě a civilní plavidla použít jako armádní transportéry.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že v šest ráno místního času (0:00 SELČ) kolem ostrova zaznamenalo 19 plavidel čínské armády. Byla mezi nimi i letadlová loď Shandong. Tchajwanská armáda proto nasadila do pohotovosti vlastní letadlové lodě a další plavidla námořnictva, i pobřežní raketové systémy.

Peking považuje Tchaj-wan za své území a snaží se vybudovat dostatečnou vojenskou sílu na jeho zabrání. Podle analytiků se ještě do tohoto bodu Číňané nedostali, ale značně se mu přibližují. Mezitím na ostrov vyvíjejí vojenský tlak, například prostřednictvím cvičení v jeho blízkosti. „‚Tchajwanská nezávislost‘ znamená válku a snahy o ni znamenají tlačení tchajwanského lidu do nebezpečné válečné situace,“ uvedla ve veřejném vyjádření mluvčí pekingského úřadu pro tchajwanské záležitosti Zhu Fenglian.

Tchajwanskou státnost uznává přibližně tucet zemí, převážně v Pacifiku a Karibiku, ale po desetiletí funguje jako suverénní stát s vlastní vládou, armádou a měnou. Drtivá většina jeho obyvatel je proti podvolení se čínské vládě.

Podle mluvčího tchajwanské prezidentské kanceláře Wen Liiho jsou navíc ambice Číny větší. „Rozsáhlá čínská cvičení naznačují, že se jejich ambice neomezují na anexi Tchaj-wanu, ale spíše usilují o hegemonii v západním Pacifiku,“ řekl mluvčí.

Čína zároveň s úterním cvičením spustila masivní propagandistickou kampaň, v jejímž rámci zveřejnila několik videí a plakátů, které tvrdí, že se „blíží“ k Tchaj-wanu, a zobrazují otevřený raketový útok na ostrov. Tchajwanského prezidenta Laj Čching-teho čínské propagandistické materiály označují za „parazita, který si zahrává s ultimátní destrukcí“, a vyobrazují ho jako brouka drženého hůlkami nad hořící Tchaj-pejí.

Čínská propaganda se zjevně také snaží zasít rozkol v tchajwanské politické scéně, protože tatáž karikatura ukazuje, že Laj drží v kleci bývalého představitele tchajwanské opozice Ko Wen-jeho. Ten je momentálně ve vazbě kvůli obviněním z korupce, ale jeho příznivci tvrdí, že jde o případ politické perzekuce.

Laj, který byl prezidentem zvolen loni, Čínu minulý měsíc označil za „zahraniční nepřátelskou sílu“. Zároveň oznámil řadu opatření k potlačení růstu jejího vlivu a její špionáže. Právě tento proslov a tato opatření podle všeho vyprovokovaly úterní čínské cvičení.

„Toto je primárně o Lajově proslovu z 13. března, který Pekingu přišel provokativní. Publicita kolem cvičení nejspíš také myslí na USA. Chtějí administrativu Donalda Trumpa přesvědčit, že Laj je potížista, a odradit tak USA od udržování vysoké úrovně podpory Tchaj-wanu,“ řekla ředitelka větve organizace Eurasia Group zaměřené na Čínu Amanda Hsiaová.

Americký ministr obrany Pete Hegseth v posledních dnech navštívil několik asijských zemí, přičemž během své cesty zdůrazňoval, že potlačování Číny a její zastrašení před útokem na Tchaj-wan je pro USA klíčovou prioritou.