Článek
Deník The South China Morning Post ve čtvrtek poukázal na prohlášení džibutského prezidenta Ismáíla Umara Guelleho, který francouzským médiím před časem prozradil, že s Čínou jedná o zřízení vojenské základny ve strategickém přístavu Džibuti.
Země leží ve strategické poloze při průlivu Bab-al-Mandab spojujícím Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu. „Diskuse pokračují,“ upřesnila tehdy hlava státu s tím, že přítomnost Pekingu by byla „vítána“. ČLR zprávu nekomentovala.
Náčelník generální štábu čínské armády Fang Feng-chuej
Nepřehánějme, brzdí obavy Peking
Návštěva generála Fanga podle úterního článku čínského státního listu vyvolala zbytečné obavy.
„Nafukovat čínskou hrozbu je nespravedlivé. Pokud bude čínská vojenská základna vytvořena, pak převážně poslouží jako logistická základna na podporu doprovodných skupin zapojených do protiteroristických a protipirátských misí,“ citoval deník námořního experta Lia Ťie a připojil hlasy dalších, nejmenovaných analytiků, kteří vyzývají, aby se Fangova návštěva nepolitizovala a přehnaně neinterpretovala.
Džibutsko
Džibutsko a Čína už loni podepsaly vojenskou dohodu umožňující čínskému námořnictvu využívat přístav v Džibuti.
To tehdy rozhněvalo USA, které mají v zemi také vojenskou základnu, z níž podnikají protiteroristické operace. V Džibuti mají základny i Francie a Japonsko.
Čína v Džibutsku financuje rozsáhlé projekty za více než devět miliard dolarů (přes 222 mld. Kč). Podle expertů je vytváření čínských základen po světě do budoucna nevyhnutelné, neboť Peking bude muset chránit své rostoucí globální zájmy.