Čína si upevňuje pozici v Pacifiku, podepsala se Šalomounovými ostrovy dohodu o policejní spolupráci

V rámci dohody poskytne Čína ostrovnímu státu pomoc při posilování jeho složek prosazujících právo, dosud tuto pomoc zajišťovala Austrálie.

Dohoda o vzájemné policejní spolupráci je jednou z devíti dohod, které v Pekingu podepsali premiéři obou zem Manasseh Sogavare a Li Čchiang.

Navzdory snahám Spojených států a Austrálie tak pokračuje prohlubování vztahů obou zemí, které loni uzavřely bezpečnostní smlouvu. O strategickém partnerství obou zemí psal list The Guardian

„Během pouhých čtyř let se vztahy mezi Čínou a Šalomounovými ostrovy rychle rozvinuly, nyní můžu říci, že jsou velmi plodné,“ řekl Li Sogavaremu.

Ten Číně poděkoval za její roli při zvládání globálních výzev a dodal, že jeho země se hodně naučila z čínských zkušeností.

Sogavare se také setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který mu slíbil, že se do investic na ostrovech zapojí další firmy a budou zemi poskytovat ekonomickou a technickou podporu „bez tahání politických drátků“.

Společné prohlášení přitom podle agentury Nová Čína také vyzvalo „příslušné země“, aby řešily otázky, jako je vypuštění radioaktivních vod do moře a otázky jaderných ponorek. Státy sice nebyly jmenovány, ale jde o Japonsko, které se domluvilo na vypouštění vody použité k chlazení fukušimské elektrárny, a Austrálii, USA a Británii, které uzavřely akt AUKUS, v jehož rámci dostane Austrálie ponorky s nukleárním pohonem, podotkla stanice CNN.

Sogavare zůstane v Pekingu do soboty, kdy se tam slavnostně otevře ambasáda Šalomounových ostrovů.

K Číně se Šalomounovy ostrovy přiklonily v roce 2019, když se stal Sogavare předsedou vlády. Tehdy jeho země uznala jako zástupce Číny ČLR, do té doby uznávala jako reprezentanta Číny Tchaj-wan.

Minulý měsíc Sogavare vyzval k přehodnocení bezpečnostní smlouvy s Austrálií, která historicky poskytovala Šalomounovým ostrovům policejní pomoc, včetně té při zvládaní předloňských protestů.

Čína se v poslední dekádě snaží stát globální mocností, a k tomu potřebuje nejen přístup do Tichého oceánu pro své letadlové lodě, kvůli čemuž si klade nároky na podstatné části Jiho- a Východočínského moře, ale také hledá partnery mezi tichomořskými ostrovními státy, aby se etablovala v Indopacifiku.

Využila klesajícího zájmu Západu o země, na jejichž území se bojovalo v rámci druhé světové války proti rozpínajícímu se militaristickému japonskému císařství.