Čína se na americká cla připravovala, dluhopisy USA mohla začít vyprodávat záměrně

Spekuluje se tak o tom, že Čína zrychlila odprodeje amerických dluhopisů záměrně, právě v odvetě na uvalená cla. O možném takovém postupu napsal například Forbes. Ten popsal, jak se bondy nečekaně vyprodávají v době, kdy je v USA noc a investoři se pak ráno nestačí divit.

Propad cen dluhopisů byl nečekaný a svým způsobem nesmyslný. Když padají akcie, tak investoři hledají jiná bezpečnější místa, kam investovat své prostředky. Kromě zlata to jsou právě státní dluhopisy. Ty sice nabízejí mnohem menší výnos než akcie, ale představují také mnohem větší jistou. V pondělí však začal jejich nečekaný výprodej, který zvedl výnosy z desetiletého amerického dluhopisu nad 4,5 procenta a u třicetiletých na chvilku na pět procent, uvedl list The Guardian.

Ještě v pondělí přitom nabízely dluhopisy kvůli očekávání klesajícího výkonu americké ekonomiky 3,85 procenta.

Spekulaci, že by mohlo jít o manipulaci ze strany Číny, zmínil portfolio manažer J&T Investiční společnosti Ján Hladký: „Odpověď, která se nabízela jako první, byla, že Čína ve své odvetě na cla prodává americké dluhopisy držené ve svých rezervách, aby Američanům prodražila financování rozpočtu a donutila je ustoupit.“ Hladký sám to ovšem považuje za nepravděpodobné, protože „Čína drží podle dostupných dat dvě tři procenta celkového amerického dluhu“.

Jde však o velkou částku, Business Insider s odvoláním na americké ministerstvo financí uvedl, že Čína drží americké dluhopisy za 760 miliard dolarů. Hlavní ekonom investiční společnosti Apollo Torsten Sløk to ale už v úterý označil za riziko, protože by Čína ve snaze získat dolary mohla dluhopisy odprodávat. Následně by se amerických dluhopisů mohly začít zbavovat i hedgeové fondy.

Lawrence Gillum, jež má v LPL Financial na starosti cenné papíry s pevným výnosem, se přesto domnívá, že jde více o reakci na cla, která vytvářejí nejistotu ohledně budoucích obchodů, než o kroky „zahraničních investorů, kteří prodávají dluhopisy v odvetě za cla“.

Expert časopisu The Economist David Rennie upozorňuje, že Čína velmi pečlivě plánovala krátkodobé i dlouhodobé kroky pro případ, že by proti ní USA zahájily celní válku. S uvalováním cel ze strany USA má už zkušenosti z Trumpova prvního funkčního období.

„Připravovali se dlouho,“ řekl Rennie BBC. Uvedl, že Čína přichystala jak odvetné kroky, tak dlouhodobé plány, jak nebýt tak závislá na exportu. Jako příklad cílených cel uvedl v březnu zavedená desetiprocentního cla na americkou sóju. Ty dopadají především na státy ze středozápadu USA, kde má Trump silnou voličskou základnu. Čína může sóju nakoupit v Brazílii nebo v Argentině

Rennie říká, jak přemýšlí Peking: „Zaměřit se na cokoli, co poškodí Trumpovy voliče, co připoutá Trumpovu pozornost.

Čína s USA o clech odmítla jednat a v odvetu na poslední americká cla zavedla cla na americké zboží ve výši 84 procent. Čínský dovoz z USA tvoří z 84 procent americká zemědělská produkce, uvádí Sarah Tanová ze společnosti Moody’s: „Americké zemědělství je frontovou linií.“

„Když se toto poslední zvýšení cel přidá k březnovým desetiprocentním na sójové boby, ovoce, mléčné výrobky, vepřové a hovězí a 15procentní na drůbež, pšenici, kukuřici a bavlnu z března, američtí farmáři brzo pocítí pokles čínských nákupů,“ dodala Tanová.

Rennie však přiznává, že z amerických cel čínské vedení bolí hlava: „Pokud Amerika zůstane uzavřená čínskému exportu, ten musí zamířit jinam. V Pekingu mi řekli, že jsou velmi znepokojeni.“ Příliv čínského zboží by mohl poškodit ekonomika jiných zemí včetně evropských a připravit tam lidi o práci a to by zase vedlo k poklesu nákupu čínského zboží.“

Čína však ustupovat nemíní. Opět z ní zněly výroky, že v odvetných krocích bude pokračovat, dokud vše neskončí, a že USA neuspějí.

K výprodejům dluhopisů Čína přistoupila i za prvního funkčního období Trumpa, kdy se rozhořela celní válka.