Článek
„Bezpečnostní situace Číny je stále méně stabilní. Nejistota roste,“ vysvětloval Si Ťin-pching podle agentury Reuters, proč se Peking rozhodl ještě více militarizovat zemi. Zpráva o rozhodnutí komunistického vedení přichází v době, kdy je Západ na prahu konfliktu s Ruskem kvůli jeho probíhající invazi na Ukrajinu. Panují obavy, že by mohla Čína využít situace a napadnout Tchaj-wan.
Čínská invaze na Tchaj-wan by patrně vyprovokovala vojenský zásah Spojených států a mohl by se rozběhnout řetězec událostí vedoucí ke třetí světové válce.
Tchaj-wan je americkým spojencem, klíčovým světovým producentem polovodičů, a navíc plní v regionu zásadní vojensko-strategickou úlohu jako jakási předsunutá americká základna – protičínská bariéra. Washington proto deklaroval, že čínskou invazi na 24milionový ostrov nedopustí. Peking o ní však jako o reálné možnosti opakovaně mluví.
Napadení Tchaj-wanu může ochromit celý svět
Další rozbuškou konfliktu mezi Spojenými státy, potažmo Západem a Čínou může být již zmíněná ruská invaze na Ukrajinu. Čína, která vystupuje částečně jako neutrální hráč a částečně jako spojenec Ruska (když se jí to hodí), invazi nikdy naplno neodsoudila. Zpočátku odmítala ve spojení s napadením Ukrajiny Ruskem užívat pojmy „invaze“ nebo „válka“. Držela se ruského označení „speciální vojenská operace“.
Těsně před zahájením invaze Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin po společném jednání vydali prohlášení o nové éře blízké spolupráce. S tím, jak boje nabývaly na intenzitě a přicházely zprávy o civilních obětech, Peking přece jen částečně obrátil. V prohlášeních z poslední doby se objevují výzvy k jednání o míru a vynaložení veškerého úsilí k prevenci jaderného konfliktu.
Jasný vzkaz Putinovi. Jaderné zbraně jsou pro Čínu červená čára, řekl prezident
