Čína posílá k Tchaj-wanu stále více letadel, mezi nimi i bombardéry

Čína poslala loni do zóny ADIZ 1727 vojenských letadel, plyne z databáze agentury AFP, jejímž základem jsou denní informace tchajwanského ministerstva obrany. V roce 2021 bylo těchto vniknutí na 960 a o rok dříve 380.

Loni do zóny ADIZ vniklo 1241 stíhaček, přičemž o rok dříve to bylo 537, a počet vniknutí bombardérů stoupl z 60 na 101. Byly mezi nimi i strategické bombardéry H-6 schopné nosit jaderné bomby.

Loni taky poprvé do tchajwanské identifikační zóny vnikly čínské drony, a to v 71 případech. Došlo k tomu po návštěvě tehdejší americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Nejvíce narušení ADIZ čínskými letadly bylo zaznamenáno v srpnu, kdy Pelosiová navštívila ostrov. Na Boží hod pak Čína k ostrovu vyslala 71 letadel v rámci „nácviku úderu“ v reakci „na stupňující se tajné dohody a provokace“. Akci podnikla jen pár dní poté, co americký prezident Joe Biden schválil poskytnutí vojenské pomoci Tchaj-wanu v objemu deseti miliard dolarů.

„Chtějí ukázat svoje odhodlání, svou vůli a přimět Spojené státy, aby se nepřibližovaly a nepřekračovaly jejich červenou linii,“ řekl k čínskému jednání bývalý náčelník tchajwanského generálního štábu Lee Hsi-min.

Vojenský analytik z Tchaj-peje Michael Cole zmínil dopad čínských akcí na Tchaj-wan: „Častější lety jsou znepokojující a nutí tchajwanskou stranu být v trvalé pohotovosti, aby zajistila, že je (čínská) Lidová osvobozenecká armáda nepoužije jako krytí pro útok na Tchaj-wan. Podle něj ale stoupající počet těchto letů neznamená, že Čína „použije proti Tchaj-wanu sílu dříve, minimálně ne v rámci invaze, která by vyžadovala měsíce mobilizace“.

Identifikační zóny, jako je ADIZ, má celá řada zemí včetně Jižní Koreje, Japonska, Číny nebo Spojených států a Kanady. Ty jsou rozsáhlejší než vzdušný prostor země a jsou i nad mezinárodními vodami. Země vyžadují, aby se letadla, která do nich vlétávají, identifikovala.