Článek
Přesto Čína pátek vysvětlila, že její soudy by měly v souladu se zákonem přísně trestat zastánce nezávislosti Tchaj-wanu za „rozdělování země a podněcování k trestným činům odtržení a narušování národní suverenity, jednoty a územní celistvosti.“
„Nejvyšším trestem za zločin podporování odtržení je trest smrti,“ sdělila podle agentury Reuters úřednice čínského ministerstva veřejné bezpečnosti Sun Pchin.
Podle ní jde o novou směrnici, kterou Čína vydala v souladu s již platnými zákony včetně zákona proti odtržení z roku 2005. Tento zákon dává Číně právní základ pro vojenskou akci proti Tchaj-wanu v případě oddělení, připomněla agentura.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te se úřadu ujal v květnu 2024.
Tvrdý nátlak na Tchaj-wan, který Peking považuje za své území, podle Reuters souvisí s novým tchajwanským prezidentem Laj Čching-teem, který se úřadu ujal minulý měsíc.
Čína o něm tvrdí, že je „separatista“, a nijak se netají nelibostí vůči jeho osobě. Po jeho zvolení rozjela sérii vojenských akcí a obchodních sankcí.
Peking si ostrov s demokraticky volenými zástupci dlouhodobě nárokuje jako vlastní území, jakkoli Tchaj-wan od roku 1949 fakticky funguje jako nezávislý stát. V poslední době opakovaně v okolí Tchaj-wanu pořádá vojenské manévry, na konci května v oblasti nasadila desítky těžce vyzbrojených letadel a lodí.
Tchajwanský prezident Laj Číně opakovaně nabídl jednání, ale Peking ho odmítl. Mimo jiné kvůli tomu, že Laj říká, že o své vlastní budoucnosti může rozhodovat pouze tchajwanský lid.
Čínská armáda zahájila manévry u Tchaj-wanu
