Článek
V šokujícím projevu mluvčí ministerstva Čching Kang řekl: "Je to černý prezident, a proto rozumí hnutí za odstranění otroctví a velkému významu Lincolna pro toto hnutí. Lincoln hrál nesrovnatelnou roli při ochraně národní jednoty a územní celistvosti Spojených států. Kvůli tomu doufáme, že prezident Obama může více než jakýkoli jiný zahraniční vůdce pochopit čínský postoj při ochraně své národní suverenity a územní celistvosti."
Britský list Daily Telegraph označil tvrzení a argumentaci za bizarní. Čína se dovolává Obamova pochopení, protože svou invazi do Tibetu považuje za osvobození Tibeťanů z otroctví. Většina demokratických sil však vpád komunistické Číny do Tibetu v roce 1959 chápe jako agresi.
Podle pozorovatelů americký prezident nepřijede do Pekingu s požadavky, nýbrž s nabídkami na prohloubení spolupráce. Čína je největším věřitelem USA a Spojené státy zmítané krizí si to s ní podle expertů nechtějí rozházet.
Opatrný Obama
Podle zdrojů Bílého domu se Obama zaměří na lidská práva jen během soukromých rozhovorů s čínským prezidentem, nebude je ale komentovat veřejně, protože by to bylo kontraproduktivní. Vstřícnost vůči Číně zároveň dal najevo minulý měsíc, kdy se nesetkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, který byl na návštěvě v USA, aby před svou návštěvou v Pekingu nezjitřil vzájemné vztahy.
Čína přesto Obamu krátce před návštěvou tento týden upozornila, aby dalajlamovi nevyjadřoval sympatie.
Obama před odjezdem uvedl, že Čína a USA se pochopitelně v různých otázkách budou lišit a vzájemně si konkurovat: "Chceme ale maximálně zvětšit oblasti, kde můžeme spolupracovat, protože jinak jednoduše nebudeme moci řešit globální problémy."
Americko-čínské vztahy přitom zatěžuje řada problémů, které by americká strana chtěla řešit.
Plná hrst problémů
Obama doufá, že Čínu přiměje ke spolupráci na dohodě o ochraně klimatu, která by měla být uzavřena v prosinci v Kodani. Čínský prezident Chu Ťin-tchao sice v září na klimatickém summitu OSN v New Yorku přislíbil, že jeho země do roku 2020 sníží emise oxidu uhličitého, nebyl ale příliš konkrétní.
Dalším výrazným problémem vztahů obou zemí je vzájemný obchod. Čína v posledních letech zaplavovala americký trh levným zbožím, a její přebytek v obchodní výměně se Spojenými státy stále narůstal. Obama již několikrát uvedl, že odstranění této nerovnováhy je klíčové pro další globální prosperitu. Vztahy obou zemí na obchodním poli ale čeří i americká ochranná opatření, jako bylo například nedávno zavedení cel pro čínské pneumatiky.
USA si také dlouhodobě stěžují na kurz jüanu, který podle nich Peking uměle podhodnocuje, a získává tak nespravedlivou obchodní výhodu. Peking americkému tlaku odolává již několik let, podle agentury Bloomberg fixovaný kurz čínské měny ale stále začíná vadit i dalším zemím v regionu, například Indii či Jižní Koreji.
Obama naopak bude na Čínu naléhat, aby pomohla Spojeným státům při tlaku na Severní Koreu, jejíž jaderný program již delší dobu znepokojuje mezinárodní společenství.