Čína odmítá přiznat starší případy covidu, stále nabízí teorii zmraženého masa

„Nejranější případ pochází z 8. prosince 2019. Pátrání po prvních případech nenašlo žádný starší, než je tento,“ řekl Liang.

Tým WHO skutečně v Číně nenašel starší prokázaný případ, ale jeho vedoucí Peter Ben Embarek řekl, že vzhledem k inkubační době musel virus kolovat v populaci ve Wu-chanu už na přelomu listopadu a prosince a nakažených mohla být tisícovka.

K prvnímu nakaženému přitom Embarek uvedl. „Neměl žádný vztah k tržištím (kde se virus šířil). Vedl nudný normální život, bez túr do hor nebo něčeho podobného. Byl to úředník v soukromé společnosti.“

Vyzval proto čínské úřady, aby zpřístupnily tisíce vzorků krve odebraných nemocným ve městě v prosinci. Bez úspěchu. Přitom sekvencování vzorků ukázalo, že už u případů z prosince se objevovaly různé genetické linie viru, bylo jich 13, což naznačuje, že se musel v populaci šířit déle, než byl poprvé zachycen na tržišti Chua-nan, zdůraznil. Čína nicméně trvá, že první případ je až z 8. prosince.

Podle Lianga je virus spojen s tržištěm. „Tržiště s mořskými rybami Chua-nan hrálo roli při vzniku a rozvoji epidemie a hrálo taky významnou roli při detekci epidemie.“

Důvod, proč vedoucí 17členné čínské delegace trvá na svém, je prostý, jak plyne z jeho slov: „Přenos v chladném řetězci, což je nový druh přenosu, hrál důležitou roli v původu a šíření epidemie.“ Za chladný řetězec označuje přepravu chlazených nebo mražených potravin. Takto se snaží odvrátit pozornost od Wu-chanu a opět vrací do hry oblíbenou čínskou kartu o možném zavlečení viru z ciziny. Čína už loni několikrát informovala o nálezu viru ve zmražených lososech z Evropy nebo mražených kuřatech z Brazílie.

Ani tým WHO ale nepopíral, že mohl být virus do města zavlečen s některými produkty, ovšem Embarek jmenoval úplně jiné než čínský tisk: „Nejzajímavější jsou v tomto ohledu zmražená divoká zvířata, která se chovají na farmách. O některých jejich druzích se ví, že jsou náchylné k těmto virům,“ dodal Embarek.

Na trhu se prodávalo maso divokých zvířat, která se v Číně chovají na farmách. Zájem o ně vzrůstal, protože kvůli africkému moru prasat stoupla v Číně cena vepřového, jehož byl nedostatek, uvedl list The Financial Times, podle něhož právě africký mor prasat mohl nepřímo přispět k rychlému šíření epidemie v Číně.

Viroložka týmu WHO Marion Koopmansová dodala, že u zvířat na tržišti nebyl zjištěn případ nákazy, ale upozornila na možný přenos od hlodounů (rod Rhizomys), označovaných jako bambusové krysy. Ty se v Číně jedí a dovážejí se tam i ze sousedních zemí.

Profesor Liang Wan-nian z Čínské zdravotní komise se shodl se zahraničními členy komise, jichž bylo také 17, že „virus má přirozený původ a nejpravděpodobněji se z přirozeného hostitele dostal na přenašeče a od něj na lidi“. Listu Global Times neřekl, jaký druh představuje přirozený rezervoár viru, obvykle se za něj považují vrápenci, a přes který se dále rozšířil. V únoru uvedl, že druh je zatím neznámý, protože koronaviry zjištěné u netopýrů a luskounů jsou sice podobné, ale ne stejné. Zmínil možnost přenosu z koček a norků.

„Vysledování původu nikdy nebylo jednoduchým úkolem a vyžadovalo dlouhé úsilí vědců. Nelze očekávat, že přes třicet vědců z obou stran poskytlo jasné odpovědi na všechny otázky během jednoho měsíce.“ Podle něj je potřeba, aby vědci dále pátrali, a společný tým WHO a Číny udělal „dobrý začátek při globálním pátrání po původu“. Opět tak naznačil, že virus nepochází z Číny.

Za extrémně nepravděpodobný označil Liang únik viru z laboratoře, v čemž se shodl s komisí, i když ta pak uvedla, že i to by bylo možné.