Čína musí Putina odříznout. Analytik šanghajské univerzity sepsal možné scénáře

Nejjasněji to ukazuje text čínského experta Chu Weje, podle něhož ruský prezident Vladimir Putin nemůže vyhrát a Čína by se od něj měla odříznout, neboť by spojenectví s ním mohlo ohrozit její zájmy a dostat ji do izolace.

Profesor Chu Wej přitom není žádný rebelující prozápadní disident. Vystudoval Futanskou univerzitu v Šanghaji a je místopředsedou Střediska pro výzkum veřejné politiky Kanceláře poradců Státní rady, předsedou Šanghajské asociace výzkumů veřejného mínění a působí na šanghajské univerzitě Ťiao Tong a v Harvardském jenčchingském institutu. Upozorňuje na to, že „ruská speciální vojenská operace na Ukrajině”, jak Moskva válku nazývá, vyvolává v Číně velké kontroverze.

Vedle příznivců ruského vojenského zásahu na Ukrajině je v Číně i řada jeho odpůrců. O napětí svědčí i to, že zmínky o autorovi i o analýze, kterou publikoval americký web U.S. - China Perception Monitor a časopis New Statesman, rychle mizely z čínského mikroblogu Weibo, a dokonce byla v Číně zablokována stránka, kde byl text publikován poprvé.

Čína se sice snaží vystupovat jako nezúčastněná, ale na začátku února podepsali prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching dohodu o neomezené spolupráci. List The Guardian ale citoval představitele USA obeznámeného s jednáním amerického bezpečnostního poradce Jakea Sullivana s jeho čínským protějškem. Podle něj sice prezident Si stojí jasně za partnerstvím s Ruskem, neboť obě země sdílejí pohled na USA a jsou odhodlány ukončit americkou globální dominanci, ovšem na nižších úrovních panuje k Rusku větší skepse.

Text šanghajského analytika Chua, o němž se spekulovalo, že mohl vzniknout na objednávku USA, protože byl zveřejněn před schůzkou amerického a čínského bezpečnostního poradce, to potvrzuje.

Chu se přitom v analýze neprojevuje jako žádný fanoušek Západu, natož USA. Jde mu čistě o to, aby neselhaly vlastní čínské plány stát se světovým hegemonem.

Chu dospěl k závěru, že se ruská ofenzíva zadrhla, že selhal plán bleskové akce, jejímž cílem bylo rychle svrhnout vládu Volodymyra Zelenského a nahradit ji vládou loutkovou, přičemž by Putin odvrátil pozornost od vnitřních problémů své země.

Rusko podle něj nemá na to vést dlouho válku a pokrývat s ní spojené vysoké náklady. Už nyní je izolováno, a pokud by sáhlo k nasazení jaderných zbraní, jeho izolace by se jen prohloubila. Případná okupace by byla extrémně nákladná a stejně by neznamenala konečné vítězství.

Čína by podle Chua měla chránit své zájmy a zbavit se břemene v podobě Ruska. „Být na stejné lodi s Putinem znamená, že na Čínu bude mít dopad, pokud by ztratil moc,“ stojí v textu. Podle autora by Čína měla využít příležitosti a zbavit se izolace tím, že se odřízne od Putina, což by zlepšilo její vztahy se Západem: „Navzdory obtížím a potřebě velké moudrosti je to nejlepší volba pro budoucnost.“

Chu zmiňuje, že „neexistují žádní věční spojenci a věční nepřátelé, věčné jsou jen naše zájmy“. Není podle něj velká naděje, že si Putin zajistí vítězství, i kdyby měl podporu Číny.

Peking podle něj nemá váhat. Za týden nebo dva může ztratit prostor k manévrování. „Čína musí jednat rozhodně,“ napsal analytik.

Ukončit válku mírovými jednáními, jak by se zdálo nejlogičtější, přináší podle Chua jeden problém - ani u jednacího stolu nedosáhne Putin cílů, kterých nedosáhl na bojišti. Proto je možný druhý scénář, že se válka dále eskaluje a nakonec se do ní zapojí Západ. Protože Putin není člověk, který se vzdává, může se ukrajinská válka rozšířit do dalších oblastí. Nelze pak vyloučit jaderný konflikt. Jak ale upozorňuje Chu, jaderná válka mezi USA a Ruskem by měla katastrofální následky - a Putin by ji vzhledem k síle NATO stejně prohrál.

I v případě, že by se nakonec situace na bojišti zlomila a Rusko by ovládlo Ukrajinu, aniž by se válka internacionalizovala, Moskva by se potýkala s horkým bramborem. Přetrvávaly by sankce na Rusko, které by ještě  muselo čelit protestům a partyzánskému hnutí, protože by se určitě ustavila ukrajinská exilová vláda bez ohledu na to, zda by Volodymyr Zelenskyj žil, nebo ne. Stačilo by pár let a ruská ekonomika by to neunesla.

Poslední možností je, že se dříve nebo později v důsledku války změní politická situace v Rusku, protože kvůli své agresi bude dlouhodobě čelit tvrdým sankcím. Sílit budou v zemi jak protiválečné, tak protiputinovské protesty, jež budou navíc hnané výrazným zhoršení hospodářské situace.

Podle Chua se nedá vyloučit ani vzpoura vedení proti Putinovi. Ať už by byl Putin odstraněn kvůli protestům, nebo byl svržen při puči, Rusko by přestalo být světovou mocností.

Chu Wej v analýze dává najevo obavy, že válka upevní pozici USA jako vůdčího národa na Západě a Francie i Německo se opět přimknou k Washingtonu. Padne idea větší nezávislosti a samostatnosti Evropy a do NATO vstoupí další evropské země.

Analytik varuje před obdobou rozděleného světa jako za železné opony, kdy by nová hranice vedla mezi demokratickými státy a autoritářskými režimy. Po konfliktu vzroste dominance Západu, NATO se bude dále rozšiřovat a vliv USA stoupne ve všech regionech.

Chu coby Číňan před takovým scénářem spíše varuje a dodává že se k USA může více přimknout také Japonsko. Spojené státy pak prosadí snáze svou indopacifickou strategii a Čína se může ocitnout v izolaci. Nebude už čelit jen paktům typu NATO, AUKUS nebo Quad, ale také pronikání západních hodnot mezi populaci.

Pokud Putin padne, USA už nebudou čelit dvěma strategickým protivníkům, ale jen Pekingu. Proto podle něj musí Čína změnit přístup a odříznout se od Moskvy. Čína by ani neměla zkoušet hrát to na dvě strany, protože pak by její podpora Ruska nebyla dostatečná, zatímco by současně byla pobouřená Ukrajina, kde mají Číňané značné investice.

Vzhledem k tomu, jaký klade Čína (kvůli Tchaj-wanu) důraz na respektování suverenity a územní celistvosti, měla by se postavit po bok většiny zemí světa, které ruskou agresi odmítají, domnívá se čínský analytik. Varuje, že už nyní zaznívají hlasy, že by se USA dále měly soustředit na hlavní cíl, jímž je zadržování Číny. Proto by Čína měla spíše otupit nepřátelské postoje USA.

„Základem je zabránit USA a Západu v uvalení sankcí na Čínu,“ dodal. Snahou zabránit válce, která by navíc mohla být jaderná, by se navíc mohla Čína světu ukázat jako odpovědná mocnost.