Článek
Čínský program letadlových lodí je státní tajemství, vláda přesto uvedla, že konstrukce plavidla vychází z první čínské letadlové lodi Liao-ning, kterou Peking koupil roku 1998 od Ukrajiny a modernizoval. Nová loď je však delší.
Na vodu byla loď spuštěna v roce 2017 a loni v květnu ji Čína před uvedením do plné služby začala testovat na moři. Státní televize CCTV uvedla, že Čína potřebuje nejméně šest letadlových lodí. V loděnici Ťiang-nan u Šanghaje už nyní buduje svou třetí a podstatně větší. Odborníci, které oslovila agentura Reuters, tvrdí, že postavit tolik vlastních plavidel Pekingu zabere několik desetiletí.
Čína zvažuje vybudování dalších vojenských základen v zámoří
Nejvíce letadlových lodí mají v současné době Spojené státy americké. Ve vybavení amerického námořnictva je zároveň nejmodernější a nejdražší plavidlo na světě jménem Gerald R. Ford.
Na rozdíl od čínských jsou americké letadlové lodě vybaveny atomovou jednotkou a mohou nést třikrát více letadel než čínské lodě. Mají také letecký katapult pro asistovaný vzlet letadel. Katapult se používá kvůli zkrácení dráhy letounu potřebné pro jeho vzlet. Další výhodou je možnost vzletu bez omezení vzletové hmotnosti, letoun tedy může vzlétnout bez potřeby omezovat množství paliva nebo výzbroje, či výstroje pro plnění svých úkolů.
Čínská námořní síla roste, Peking spustil na vodu druhou letadlovou loď
Americkým lodím se Čína teprve přiblíží
Očekává se, že nyní stavěná loď letadlová loď už bude mít katapult, díky němuž z ní bude moct startovat širší spektrum letadel, včetně lépe vyzbrojených stíhaček.
Úterní ceremonie na základně v Jihočínském moři, v němž Čína buduje umělé ostrovy a snaží se tam tak posílit svou přítomnost, se účastnil prezident Si Ťin-pching. Ten dohlíží na rozsáhlou modernizaci armády, od vývoje protidružicových raket po stíhačky s technologií stealth, díky které jsou tyto stroje obtížně zjistitelné radarem.