Čína do šesti let vtrhne na Tchaj-wan, varoval americký admirál

„Obávám se, že akcelerují své ambice nahradit do roku 2050 USA a naši vedoucí roli v mezinárodním řádu postaveném na mezinárodním právu,“ řekl admirál a dodal: „Tchaj-wan je ještě předtím jedním z jejich cílů a já si myslím, že se hrozba projeví ještě v této dekádě, v příštích šesti letech.“

Tchaj-wan je od roku 1949, kdy se ho nepodařilo komunistickým jednotkám Mao Ce-tunga za občanské války ovládnout, pod neustálou hrozbou čínské invaze. Peking ho považuje za součást Číny, kterou jen nemá pod kontrolou. Tchaj-wan nikdy nevyhlásil nezávislost, ale považuje se za skutečného zástupce Číny a stále ho uznává 14 zemí. Peking na ně vytváří tlak, aby místo toho uznaly ČLR, a počet těchto zemí ubývá.

Davidson varoval před rychlým vyzbrojováním Číny, která má už nyní ve službě o šedesát lodí více než USA. Nárůst vojenské moci Číny by podle něj mohl vytvořit pro USA „nepříznivou“ situaci, kdy bude omezena americká schopnost odstrašování. Čína v přilehlých mořích zesiluje svou přítomnost a v Jihočínském buduje na umělých ostrovech základny, aby podpořila své neoprávněné nároky, které na ně klade. Navíc Čína vylepšuje své protilodní střely na pozemních základnách, které mohou ztížit případný americký zásah u čínských břehů.

„Akumulujeme riziko, což může Čínu povzbudit, aby jednostranně změnila status quo předtím, než budou naše síly schopny efektivně reagovat,“ varoval admirál s tím, že některé kroky Číny a její vyzbrojování si nedokáže vysvětlit jinak, než že jde o „agresivní přístup“.

„Dnes je cílem Guam,“ varoval Davidson a připomněl, že čínská armáda zveřejnila video se simulací útoku na ostrovní základnu, která velmi připomínala americké základny na Guamu a ostrově Diego Garcia.

Požadoval, aby na Guamu byla instalována pozemní verze námořního protiraketového systému Aegis, schopná ničit čínské střely za letu. „Guam potřebuje být bráněn a připraven na hrozby, které přijdou v budoucnosti,“ řekl Davidson. Naléhal taky, aby se kromě systému Aegis v Austrálii a Japonsku našly peníze na zbraně delšího dosahu, aby „Čína věděla, že náklady na to, co požaduje, jsou příliš vysoké“.

„Širší spektrum střel s dlouhým doletem pro všechny naše síly, nejen ty na moři a ve vzduchu, ale i pozemní, je zásadně důležité pro stabilizaci stále méně stabilního prostředí v západním Pacifiku,“ řekl admirál.

Napětí v oblasti roste poslední dekádu, kdy si Čína klade nároky na řadu ostrovů v Jihočínském a Východočínském moři navzdory tomu, že její nároky odmítl i soud v Haagu. Eskalovalo v posledních letech vlády prezidenta Donalda Trumpa, který čínské zboží podrobil clům a schválil dodávky zbraní pro Tchaj-wan. Čína pak navzdory pandemii zvýšila své vojenské aktivity jak v Jihočínském moři, tak v Tchajwanském průlivu. Peking zvyšuje zejména tlak na obyvatele odlehlého souostroví Ma-cu ležícího proti čínskému pobřeží. Doluje u něj písek a občas ho vypouští v zátoce, takže rybářům klesají úlovky.

Ne všichni sdílejí admirálovo přesvědčení o brzké invazi, ale před Čínou varovala v listu The Guardian i Jessica Dunnová z organizace Projekt 2049, který se zabývá otázkou bezpečnosti v Asii: „Ačkoli nejsem přesvědčena, že Peking vyčerpal všechny možnosti až na invazi, obávám se, že s rostoucím narušováním tchajwanského (prostoru) tu je vyšší riziko nehody nebo špatného zhodnocení situace, které by mohlo dovést Čínu k ospravedlnění další vojenské eskalace.“

Terčem agrese by se mohlo stát právě souostroví Ma-cu, které leží jen deset kilometrů od čínského pobřeží, zatímco hlavní město Tchaj-wanu Tchaj-pej je vzdálené 206 km. Zatímco útok na hlavní ostrov by vedl k velké mezinárodní krizi, kvůli útoku na Ma-cu by se mezinárodní společenství angažovalo méně. Anexe Krymu v roce 2014 ukázala, že ochota zasahovat je relativně malá, pokud jde jen o anexi části území, což se ukázalo už u Abcházie a Osetie.