Článek
Dvě lodě, z nichž jedna byla vyzbrojena zbraní připomínající dělo, se v úterý ve 4:15 přidaly k dalším dvěma, které tam už byly a obtěžovaly japonskou rybářskou loď u ostrůvku Taišó. Rybáře doprovázela loď japonské pobřežní stráže. Všechny čtyři čínské lodě odpluly z japonských vod v úterý ve 12:30, uvedly agentura Kjódó a list Japan Times.
Podle japonské veřejnoprávní televize NHK čínské lodě pluly v okolí ostrůvků Senkaku po 333 dní z loňského roku, což je rekordní počet. Úterní vniknutí je už sedmým letošním narušením japonských výsostných vod.
Nový čínský zákon umožňuje používat zbraně
Úterní vniknutí vyzbrojené lodě je prvním takovým případem od 1. února, kdy vstoupil v platnost kontroverzní zákon o pobřežní stráži. Ten nyní umožňuje lodím čínské pobřežní stráže podnikat “veškerá nutná opatření“, tedy včetně použití síly, aby zastavily cizí lodě v čínských teritoriálních vodách. Peking si přitom klade nijak nepodložené nároky na rozsáhlé oblasti Východočínského moře a na 90 procent rozlohy Jihočínského moře, kvůli čemuž je ve sporu s Vietnamem, Filipínami, Malajsií a Brunejí.
Čína zneužila pandemie, aby prosazovala své územní zájmy
Japonský tajemník kabinetu Kat Katsunobu uvedl, že v pondělí i v úterý Japonsko oficiálně protestovalo proti narušení svých vod čínskými plavidly. „Je nepřijatelné, aby lodě čínské pobřežní stráže pronikaly do japonských teritoriálních vod. Tyto akce jsou porušením mezinárodního práva,“ řekl stanici NHK.
Čína operaci hájí jako ochranu svých vod
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin minulý týden hájil přítomnost jejich lodí u souostroví Senkaku 6. a 7. února s tím, že jde o „nedílnou součást čínského teritoria“, takže jsou aktivity pobřežní stráže „legitimním a oprávněným opatřením k zajištění suverenity“.
Čínské lodě se opět přiblížily ke sporným ostrovům Senkaku
Podle Tošiho Jošihary z washingtonského Střediska po strategické a rozpočtové otázky je záměr Číny jasný. „Čínští vůdci dospěli k závěru, že pokud budou moci efektivně kontrolovat Východočínské moře, budou schopni stát v cestě americkým vojenským operacím,“ řekl tokijskému listu Sankei Šinbun.
„Čína využívá vnitřní zákony k rozšiřování svých územních nároků. Je tomu tak od zákona o teritoriálním moři a přilehlých zónách, na jehož základě Peking vznesl nároky na různé ostrůvky a atoly i na Senkaku. A platí to i v případě zákona proti odtržení z roku 2005, který legitimizuje použití síly k ovládnutí Tchaj-wanu,“ dodal Jošihara.