Článek
„Co víme, Čína už připravuje opatření pro případ, že by nová administrativa zavedla omezení na obchod s Čínou,“ řekl Ross.
Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši až 45 procent a do klíčových pozic své vlády jmenoval lidi, kteří zastávají vůči Číně tvrdý postoj.
Podle Rosse je Peking připraven reagovat na případné zavedení cel či nové vyšetřování dumpingu: „Čína tím skutečně pohrozila a připravuje se podniknout odvetné kroky, pokud k něčemu takovému dojde.“
Ross to uvedl ve chvíli, kdy komora zveřejnila výsledky průzkumu, který ukázal na rostoucí obavy obchodníků z protekcionismu a z omezení přístupu na trh.
Jak by si mohl Trumpův tým myslet, že se Čína vzdá?
Předseda komory William Zarit současně upozornil, že Čína nepokračuje ve slíbených reformách, které byly pozastaveny v roce 2012. Místo liberalizace nebo privatizace podle něj reformy zřejmě jen posílily konkurenceschopnost státních firem.
Zarit dodal, že komora vyšle do Washingtonu sedm nebo osm svých členů, aby pracovali na strategii, ze které by těžily obě strany: „Doporučili bychom USA, aby byly agresivnější v jednáních. Chceme se ujistit, že neděláme věci, které jsou pro obě strany kontraproduktivní.“
Válka by neměla vítěze, míní čínský prezident
K otázce obchodní války se vyjádřil na světovém ekonomickém fóru v Davosu v úterý čínský prezident Si Ťin-pching. Podle něj by obchodní válka neměla vítěze.
Čínský list Global Times ve čtvrtečním úvodníku napsal, že USA mají silnější ekonomiku, takže Čína může v případě obchodní války mezi oběma mocnostmi víc trpět, rozhodně se ale nevzdá bez boje.
„Existuje několik případů v moderní historii, kdy v obchodní válce jedna strana prohrála, většinou takové konflikty ale skončily kompromisem. Jak by si mohl Trumpův tým myslet, že se Čína vzdá, aniž by přijala odvetná opatření?“ píše Global Times.
„Arogantní Trumpův tým podcenil čínskou schopnost odvety. Čína je hlavním kupcem americké bavlny, pšenice, bobů a letounů Boeing,“ konstatoval deník. Čínská pobočka firmy Boeing odmítla tato vyjádření komentovat. Podle agentury Reuters Boeing předpokládá, že Čína bude v příštích 20 letech potřebovat 6800 nových dopravních letadel v ceně jednoho biliónu dolarů.
Čína prohlubuje spolupráci s Evropou
Odlišný postoj volí Velká Británie, která po ohlášeném tvrdém odchodu z EU pokračuje v námluvách s čínským drakem. Londýn by se měl stát 15. evropským městem, které bude na Čínou budované Nové hedvábné stezce, uvedla BBC.
Čínský premiér Wen Ťi-pao, který je nyní v Evropě, chce hledat cesty, jak zvýšit ekonomickou a finanční spolupráci mezi EU a Čínou.