Článek
Násir Raísí přitom čelí kritice kvůli případům mučení a porušování lidských práv, kterých se dopustila policie v Emirátech, když stál v jejím čele.
V pěti zemích jsou na něj za to podána trestní oznámení. Dva britští občané tvrdí, že byli v Emirátech několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila.
Organizace MENA Rights Group, která působí v arabských zemích a na Blízkém východě, také poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE.
Mr Ahmed Nasser AL RAISI of the United Arab Emirates has been elected to the post of President (4-yr term). pic.twitter.com/pJVGfJ4iqi
— INTERPOL (@INTERPOL_HQ) November 25, 2021
Proti zvolení Raísího se vyjádřila řada organizací, zákonodárců západních zemí a také někteří europoslanci.
Ochránci lidských práv dávali najevo obavy, že se v Interpolu zvýší vliv autoritářských zemí. Podle nich hrozí, že nástroje Interpolu budou zneužívány na represi opozičních aktivistů v zahraničí. To ale organizace odmítá.
Havránková chtěla zlepšit spolupráci
Havránková řekla ČTK, že v čele Interpolu by se chtěla v první řadě zaměřit na komunikaci mezi členskými zeměmi a na spolupráci mezi nimi.
Interpol by se měl podle ní zaměřit nejen na celosvětové problémy, jako je pašování drog či zločiny v kybernetickém prostoru, ale také na potíže v jednotlivých makroregionech. Agentuře AFP řekla, že tvrzení o jejím protikandidátovi jsou velice vážná.
Interpol je největší mezinárodní policejní organizace, má přes 190 členských zemí. Založen byl ve snaze zlepšit výměnu informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických útocích v členských zemích.
Česká republika je členem Interpolu od září 1993, sídlo organizace je v Lyonu. Stávající prezident Kim Čong-jang vede Interpol od listopadu 2018.