Hlavní obsah

Česko se připojilo k podpoře Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Fialově kritice navzdory

Aktualizováno

Více než 90 zemí světa, včetně České republiky, ve společném prohlášení potvrdilo svou „neochvějnou podporu“ Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) v Haagu.

Foto: Profimedia.cz

Sídlo Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu

Článek

ICC se v poslední době stal terčem kritiky ze strany Izraele, USA, ale třeba také českého premiéra Petra Fialy poté, co hlavní prokurátor soudu Karim Khan požádal o vydání zatykače na izraelské činitele kvůli válečným zločinům a zločinům proti lidskosti spáchaným podle něj ve válce v Pásmu Gazy.

Skupina zemí, ve které je mimo jiné Německo, Francie či Británie, v prohlášení znovu zdůrazňuje „svůj závazek prosazovat a hájit zásady a hodnoty zakotvené v Římském statutu a chránit jeho integritu před jakýmikoli politickými zásahy a tlaky proti soudu, jeho činitelům a osobám, které s ním spolupracují“.

Prohlášení iniciovala pětice zemí - Belgie, Slovinsko, Jordánsko, Chile a Senegal. Mezinárodní trestní soud je podle 93 podepsaných zemí zásadní součástí mezinárodní mírové a bezpečnostní architektury, a je proto nutné zajistit plnou spolupráci s ním.

Vyjádřením plné podpory podle prohlášení státy přispívají k ukončení beztrestnosti v případě závažných zločinů, jako jsou genocida, válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti.

České ministerstvo zahraničí v sobotu sdělilo, že Česká republika je jako smluvní strana Římského statutu „přesvědčena o nezávislosti rozhodování tohoto soudu a vnímá ho jako zásadní mezinárodní instituci“.

K podpisu prohlášení se Česko rozhodlo v době, kdy ICC „čelí mnoha tlakům způsobeným složitou geopolitickou situací ve světě“, uvedla mluvčí Mariana Wernerová.

Absurdní házení do jednoho pytle. Politikům se nelíbí návrh zatykače na Netanjahua a zároveň šéfy Hamásu

Domácí

Prokurátor ICC Khan v květnu požádal o vydání zatykačů jak na izraelské činitele, premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského ministra obrany Joava Galanta, tak na představitele palestinského teroristického hnutí Hamás - šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dajfa, lídra Hamásu v Pásmu Gazy Jahju Sinvára a šéfa politického křídla organizace Ismáíla Haníju. O vydání zatykačů nyní ICC rozhoduje.

Izrael krok týkající se izraelských představitelů tvrdě kritizoval a americká Sněmovna reprezentantů dokonce schválila návrh, který by zavedl sankce vůči představitelům ICC, a to včetně jejich rodinných příslušníků.

Žádost Khana důrazně kritizoval také český premiér Fiala. Požadavek vydat zatykač na představitele demokraticky zvolené vlády společně s vůdci islamistické teroristické organizace označil za „děsivý a zcela nepřijatelný“.

Fialův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar minulý měsíc v rozhovoru pro server Aktuálně vyjádřil přesvědčení, že Khanův postup nevyhnutelně povede „k diskreditaci celého soudu“ a že „situace, že by česká vláda vydala předního představitele jakékoli teroristy napadené, spojenecké a demokratické země do Haagu, nenastane“.

Na otázku, zda se Česko začne vyvazovat z ICC, když nehodlá respektovat jeho verdikty, pak odvětil, že „pokud bude soud dávat na roveň teroristy s demokraticky zvolenými politiky, bude debata o jeho budoucnosti ve svobodných společnostech nevyhnutelná a zcela namístě“.

The Guardian: Izraelské tajné služby odposlouchávaly úředníky soudu ICC

Zahraniční

Výběr článků

Načítám