Češi cvičí malijské vojáky: Kalašnikovů je málo, trénují i s dřevěnými

„Přišlo málo kalašnikovů, a proto se o ně vojáci musí střídat. Jeden den má část z nich dřevěné zbraně a druhá opravdové. Další den se prostřídají,“ říká jeden z českých instruktorů, praporčík Alexandr. Lépe na tom nejsou ani s municí. Kurz většinou trvá okolo devíti týdnů a pro každého z vojáků mají podle Alexandra pouhých 90 nábojů.

Vojenské kurzy v Koulikoru běží už dva roky pod taktovkou Evropské unie, a mezi stovkou instruktorů z 25 evropských zemí jsou i čtyři cvičitelé z Vyškova.

Výcvik afrických vojáků, kteří se většinou sice hlásí k islámu, ale ve skutečnosti jsou ve víře vlažní a tíhnou k tradičnímu náboženství svých předků, má svá specifika. Podle dalšího z českých instruktorů Lukáše cvičitelé často narážejí na silnou pověrčivost svých svěřenců. Jednou chtěli například udělat cvičení na nedalekém kopci zvaném Monte Keita.

„Podle legendy na tom kopci bojoval jeden kouzelník s mužem jménem Keita a to místo proklel,“ vypráví Lukáš. Každý muž jmenující se Keita podle této legendy, když na horu vstoupí, ihned zemře. „A vzhledem k tomu, že Keita je tu nejčastější příjmení, tak se nám nepodařilo část vojáků na kopec vůbec dostat,“ dodal instruktor.

Malijští vojáci také často nosí talismany, kterým bezmezně věří. „Stává se nám, že nám říkají, vystřel na mě, nic se mi nemůže stát,“ poznamenal český instruktor.

V roce 2012 v zemi proběhl vojenský puč a nastalého chaosu využili islamističtí radikálové a povstalci z řad kočovných Tuaregů, kteří obsadili obrovské pouštní oblasti na severu země. Malijská vláda boj s povstalci příliš nezvládá, a proto požádala Francii, jejíž kolonií byla až do roku 1960, o pomoc. Se svým příspěvkem přispěchala i Evropská unie. Vzala si na starost výcvik malijské armády, která je v žalostném stavu.

Podle německého generála Franze Xavera Pfrengleho, který celé výcvikové misi velí, vycvičili za dva roky mise okolo sedmi tisíc malijských vojáků. „To je šedesát procent pozemní armády Mali,“ řekl českým novinářům Pfrengle. Podle něj je bezpečnostní situace v zemi v poslední době stabilizovaná a nezměnil na tom nic ani nedávný teroristický útok dvou radikálů na hosty hotelu Radisson Blu, při kterém útočníci povraždili 17 lidí a poté byli zabiti malijskými speciálními silami.

Kromě čtyř instruktorů slouží v Mali dalších 34 českých vojáků, kteří mají na starosti ostrahu velitelství mise v Bamaku. Německý velitel je s nimi spokojený. „Já si nemůžu na české vojáky v ničem stěžovat. Chránit základnu není snadné, což potvrdili i při nedávném útoku na hotel Radisson Blu, vzdálený od sídla velitelství necelý kilometr, kdy se velice rychle připravili na zhoršenou bezpečnostní situaci,“ poznamenal Pfrengle.

Podle praporčíka Martina, který slouží ve štábu velitelství mise, incident skoro nezasáhl do pravidelného rytmu. „O útoku jsme se dozvěděli od francouzské zpravodajské služby, ale ve stejnou chvíli to běželo už v televizi. Ihned jsme na to reagovali zvýšením bezpečnostních opatření,“ řekl Právu. Podle něj je Bamako bez ohledu na útoky klidné město. „Podle mého je tady normálně bezpečno asi jako v Praze,“ poznamenal.

Více opevnili vjezd do brány, na střechu hotelu, kde velitelství sídlí, přibyl další ostřelovač a vojáci začali do města jezdit oblečení do neprůstřelných vest a helem, které do útoku vozili v kufru.

Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře, který přijel české vojáky před vánočními svátky navštívit, se příští rok česká mise v Mali rozšíří o 25 prostějovských speciálů, kteří by měli na severu země jít bojovat se vzbouřenci. Po útocích v Paříži se také jedná o tom, že by Česko svoji účast v Mali ještě posílilo.

Podle Bečváře zatím není jasné, o kolik vojáků se bude jednat a co by měli na starosti. „Jasné ale je, že Mali i Afghánistán budou hlavními operacemi české armády pro příští rok,“ řekl Bečvář.  V Afghánistánu je okolo tří stovek českých vojáků.