Článek
O vydání odsouzených ve čtvrtek formálně požádala francouzská ministryně Rachida Datiová. "Na žádost o vydání do Francie jsem dnes ráno odpověděl kladně," prohlásil ministr Albert Payimi Padacké. "Teď už nic nebrání jejich odjezdu," dodal.
Všichni odsouzení popřeli, že by chtěli děti unést. Podle nich mělo jít o záchranu sirotků z válkou stižené súdánské oblasti Dárfúr, ležící u čadských hranic.
V případu jsou mnohá temná místa a rozsudek vzbudil ve Francii vzrušení. Oficiálně ho Francie nekomentovala. Krajně pravicová Národní fronta ho označila za výraz "opravdového protifrancouzského rasismu". Tisk ho označil za tvrdý a vyslovil určité pochyby o nezaujatosti čadská justice, zároveň ale poukázal i na "amatérismus" členů Zoeiny archy.
Jedenáct lidí bylo propuštěno
Z původně 17 Evropanů, kteří byli zadrženi 25. října těsně před odletem letadla s dětmi na palubě, bylo po intervenci francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na začátku listopadu 11 osob propuštěno.
U zbývající šestice soud nerozlišil stupeň odpovědnosti jednotlivců. Kromě osmi letům ve vězení je odsoudil i k zaplacení odškodného údajným rodinám dětí ve výši 6,3 miliónu eur (asi 170 miliónů korun).
Zahraniční komentáře před procesem uváděly, že Francouzi budou odsouzeni, aby se uspokojila čadská veřejnost, ale čadský prezident Idriss Déby jim pak udělí milost a umožní návrat do Francie. Paříž totiž vojensky pomáhá Débymu bojovat s rebely, kteří usilují o jeho svržení.
Případná změna rozsudku ve Francii bude vyžadovat souhlas Čadu.
Děti prý nebyli sirotci ani nemocní
Všichni obvinění vinu u soudu popírali s tím, že byli přesvědčeni, že pomáhají zachránit nemocné, opuštěné sirotky z válkou zničené oblasti Dárfúru na západě Súdánu.
Vyšetřování provedené činiteli čadské vlády i OSN prokázalo, že většina dětí ve věku jednoho až deseti let, které chtěla Zoeina archa odvézt, nebyli sirotci a také nebyli nemocní. Některé děti tvrdí, že jim humanitární pracovníci nabízeli sladkosti a sušenky, aby je přesvědčili k opuštění domova.
Humanitární pracovníci rodičům dětí údajně slibovali, že dětem poskytnou vzdělání a péči v místních čadských střediscích, ale nezmiňovali se o tom, že by je chtěli odvézt do Evropy.
Čadský soud pod těmito fakty shledal šestici Francouzů vinnými z pokusu unést z Čadu do Evropy 103 děti a odsoudil je k osmi letům nucených prací. Ve stejném procesu byli odsouzeni jeden Čaďan a jeden Sudánec ke čtyřem letům vězení. Další dva Čaďané byli osvobozeni.
