Článek
ICC chce Sajfa, zatčeného v sobotu po několika týdnech na útěku poblíž hranice s Nigerem, soudit za válečné zločiny a už koncem června na něho vydal zatykač.
Představitelé Dočasné národní rady však tvrdí, že proces je pro ně otázkou „státní svrchovanosti“.
Do Libye v úterý dorazil žalobce trestního soudu Luis Moreno-Ocampo a po příletu do Tripolisu prohlásil, že Kaddáfí mladší může být souzen ve vlasti, chtějí-li se toho místní úřady zhostit.
Dočasný ministr spravedlnosti Muhammad Alákí ujistil, že případ Kaddáfího druhorozeného syna převezme libyjská justice, protože „místní zákonodárství je nadřazeno tomu mezinárodnímu“. Mezinárodní společenství má ale obavy, že se Sajfovi nedostane spravedlivého procesu. Důvodem je dosud nevysvětlená smrt jeho otce, který skončil s kulkou v hlavě krátce po zadržení. Objevilo se podezření, že rebelové Kaddáfího popravili.
Obžaloba pro ICC viní Sajfa z toho, že se jako člen nejužší vládní elity podílel na vraždách stovek civilistů, mučení, vojenském násilí proti neozbrojeným demonstrantům a cíleném masovém znásilňování.
V případě uznání vinným z těchto zločinů proti lidskosti mu může ICC udělit jako nejvyšší trest doživotí.
Uřízl mu tři prsty povstalec?
Na videozáznamu, pořízeném krátce po zatčení, má Sajf ovázané pahýly tří prstů. „Říkal, že byl zraněn, že má uříznuté tři prsty. Prý utrpěl zranění při bombardování NATO,“ uvedl v sobotu Atírí, velitel zatýkacího komanda.
To na povstalci zveřejněném videu posléze potvrdil i sám zadržený. Je ale otázkou, zda jeho výpověď nemohla být vynucena. Jeden ze členů komanda totiž v pondělí uvedl v televizi Libya TV, že viděl svého kolegu, jak uřízl diktátorovu synovi tři prsty.
Co prozradí „playboy“ o tajných obchodech?
Londýnská média mezitím označila Sajfa za znepokojivý zdroj informací o tajných obchodech Kaddáfího režimu se Západem. To, co obdivovatel žen a absolvent prestižní londýnské univerzity navštěvující operní bály vypoví, by mohlo být „vysoce nepříjemné“, podotkla televize Sky News.
Bývalý labouristický premiér Tony Blair, exministr obchodu a fakticky vicepremiér v následné Brownově vládě lord Mandelson a draví magnáti jako ruský „hliníkový car“ Oleg Děripaska či věhlasný finančník Nathanael Rothschild z bankovní dynastie, ti všichni jsou spojováni s dědicem libyjského diktátora.
Politické špičky na tapetě
Sajf loboval u militantů za propuštění západních rukojmích, financoval výzkum na London School of Economics (kde získal titul PhD. – potřísněný obviněním z plagiátorství), koupil si za deset miliónů liber rezidenci v noblesním Hampsteadu na severu Londýna, vítal doma světové předáky a západní intelektuály a vystupoval jako stoupenec ekonomických a sociálních reforem. V roce 2009 napomohl rozhovorům v Británii, které nakonec vedly k propuštění Midžrahího, jediného muže odsouzeného za pumový útok na letadlo PanAm, let 103, nad skotskou obcí Lockerbie.
Jak podotkl The Independent, kontakty sahají od lorda Mandelsona (k jejich schůzkám se zařadila i střelecká párty na Rotshildově venkovském sídle v Británii) a prince Andrewa (měli společné přátele, princ jako obchodní ambasador navštěvoval pravidelně Libyi a podle zpráv hostil Sajfa v Buckinghamském paláci a na Windsoru) přes Olega Děripasku (setkali se několikrát a Libye významně investovala do Děripaskova hliníkového impéria) až k Natu Rothschildovi (další známý).
Co na to Blair?
Mezi dokumenty nalezenými v září v Tripolisu byl i dopis ze září 2007, v němž Tony Blair „drahému inženýru Sajfovi“ posílal „nejvřelejší pozdravy“ a nabízel mu pomoc při jeho doktorské práci na LSE.
Jak podotkl Daily Mail, byl to právě Blair, kdo masíroval úsilí o navázání užších vztahů s Kaddáfím. V srpnu 2003 Tripolis přistoupil na to, že odškodní oběti Lockerbie, a přijal odpovědnost. O pět dní později předložil Blair rezoluci OSN o zrušení sankcí proti „darebnému“ státu. Rok nato Kaddáfího objal, když se sešli v plukovníkově stanu nedaleko Tripolisu, aby jednali o bilaterálních vztazích.