Článek
Po vzniku státu Mauricius v roce 1968 si Británie kontroverzně ponechala kontrolu nad Čagoskými ostrovy ležícími v Indickém oceánu a všechny jejich obyvatele z nich vyhnala, rekapituluje deník The Guardian. To učinila proto, aby OSN mohla nahlásit, že ostrovy nemají žádné stálé obyvatele, a vyhnula se tak klasifikaci jako aktivní koloniální země.
Na odsunu zhruba 1400 až 1700 Čagosanů se podílely také Spojené státy, jež měly plány na zbudování vojenské základny na největším z ostrovů.
Ačkoliv Mezinárodní soudní dvůr prohlásil oddělení Čagoských ostrovů od Mauricia za protizákonné a o odsunu Čagosanů se dlouhodobě mluví jako o zločinu proti lidskosti, Velká Británie dlouhé roky odmítala uposlechnout veškeré rozsudky či hlasování OSN, jež ji nabádaly k předání ostrovů nově vzniklé zemi. Hájila se přitom hlavně tvrzením, že rozsudky ICJ jsou jen „poradenským názorem“.
Londýn ustoupil až v roce 2022, kdy zahájil jednání s Mauriciem, jehož výsledkem je tedy předání ostrovů pod jeho správu. Jediným, kdo se neúspěšně pokusil jednání mezi oběma státy ukončit, byli sami původní Čagosané, kterým vadí, že do nich nebyli zahrnuti a nikdo se nezeptal na jejich názor.