Článek
Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo v neděli poté, co se znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné i padlé, včetně civilních obětí. Arménský premiér Nikol Pašinjan vojenské aktivity sousední země v neděli označil za vyhlášení války a vyhlásil všeobecnou mobilizaci mužů a stanné právo. Dekret vyhlašující částečnou mobilizaci podepsal v pondělí také ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany informovalo, že jeho síly získaly kontrolu nad šesti vesnicemi, Arménie to popřela.
„Boje pokračovaly v noci (...) Klid zbraní není, boje pokračují a na některých místech se odehrávají dělostřelecké bitvy,” citovala agentura TASS z prohlášení ministerstva obrany Arménie. Podle Jerevanu přišlo v neděli o život 31 vojáků neuznané Náhorně-karabašské republiky. Terčem ázerbájdžánského ostřelování se stalo i hlavní město této separatistické oblasti Stěpanakert.
Náhorní Karabach mobilizuje, Ázerbajdžánci už dobyli jeho první vesnice
Podle Jerevanu přišlo od neděle o život 31 vojáků neuznané Náhorně-karabašské republiky a 200 dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP bylo navíc zabito pět ázerbájdžánských civilistů a dva arménští. Ázerbájdžán své ztráty oficiálně neoznámil.
Dělostřelecké boje potvrdilo také Baku. „Od rána 28. září arménské jednotky ostřelují (ázerbájdžánské) město Terter,” uvedlo ministerstvo obrany Ázerbájdžánu.
Město leží na ázerbájdžánském území při hranici s Náhorním Karabachem a je plně pod kontrolou Ázerbájdžánu. Již během neděle ministerstvo hlásilo „intenzivní ostřelování” pozic ázerbájdžánské armády ze strany Arménie.
Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva převážně s arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.