Článek
V domě mimo jiné žily tři bin Ládinovy ženy, které skončily v Pákistánu ve vazbě. Ty měly vyšetřovatelům povědět, že jeden ze synů islámského teroristy nebyl od razie k nalezení. Podle Daily Telegraph je možné, že z domu mohl uniknout nejmladší Usámův syn a jeho důvěrník, dvacetiletý Hamza. Jedna z žen, které se v domě nacházely, byla jeho matka.
Bílý dům zprvu tvrdil, že Hamza byl zabit při akci v domě zhruba sto kilometrů od hlavního pákistánského města Islámábádu. Později Američané tvrzení upravili s tím, že zemřel Hamzův o dva roky starší bratr Chálid. Americké komando zabilo kromě bin Ládina ještě tři muže a jednu ženu.
Zdroj z pákistánské tajné služby britskému deníku potvrdil, že úřady se nemohou dopátrat jedné osoby, o níž se domnívají, že žila v domě. „Nevíme, jestli to byl (bin Ládinův) syn,“ doplnil představitel.
Bin Ládin byl pětkrát ženatý a měl až 24 dětí. Hamza, který byl titulován jako „korunní princ terorismu“, je považován za nejmladšího syna. Po vzoru svého otce na internetových stránkách extremistů básní vyzval ke „zničení“ Ameriky, Británie, Francie a Dánska. Rovněž na internetu v době třetího výročí opěvoval teroristické útoky v Londýně, které si v červenci 2005 vyžádaly 52 mrtvých.
Západní tajné služby se domnívají, že se z Hamzy měl stát nový vůdce teroristů z al-Káidy. Je také podezřelý, že byl zapleten do vraždy umírněné pákistánské političky Bénazír Bhuttové v prosinci 2007.
Razii údajně Bushovi odsouhlasil Mušaraf
Bin Ládin měl v domě v Abbóttabádu žít pět let. Americký prezident Barack Obama vyzval Pákistán, aby přezkoumal, zda se tak dělo bez pomoci místních. Ve městě se mimo jiné nachází vojenská základna.
Pákistánský premiér Jusúf Raza Gilání nicméně v pondělí prohlásil, že nařčení o pákistánské pomoci bin Ládinovi jsou absurdní. Dodal, že americký útok byl narušením suverenity jeho země.
Britský deník The Guardian upozornil, že ačkoliv jsou po operaci pákistánsko-americké vztahy napjaté, jednostranný americký zásah v případě získání informací o místě bin Ládinova pobytu údajně odsouhlasil bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf tehdejšímu prezidentovi USA Georgi Bushovi mladšímu. List se odvolává na penzionovaného pákistánského představitele a americké činitele, podle nichž bylo součástí dohody ustanovení, že Pákistán by proti takovému zásahu následně „hlasitě protestoval“.
