Článek
Rangún navíc oznámil, že pohřešuje přes 53 000 lidí. Předchozí údaje z května hovořily o 77 738 obětech a 55 917 pohřešovaných. Čína potvrdila 69 181 mrtvých, přes 18 000 lidí se pohřešuje.
Nargis se přehnal přes oblast delty řeky Iravadi a přes největší barmské město Rangún 2. a 3. května. Zemětřesení otřáslo S’-čchuanem 12. května. Tisíce otřesů následovaly.
Na pomoc zhruba 2,4 miliónu Barmánců, kteří nejhorší přírodní katastrofu v moderní historii Barmy přežili, přispěchalo mezinárodní společenství. Barmský režim zpočátku tvrdě omezoval pohyb humanitárních pracovníků, což přísun pomoci značně zpomalovalo. Junta ke všem začala zahraniční humanitární pomoc zabavovat s poukazem na to, že se dostává příliš často do rukou spekulantů a prodává se za přemrštěné ceny na místních trzích.
Po bouřlivých mezinárodních protestech proti liknavé reakci junty na katastrofu vláda později generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi slíbila zpřístupnit deltu zahraničním humanitárním týmům. Podle nejnovějších údajů Spojených národů se těmto skupinám a pracovníkům Červeného kříže a OSN podařilo pomoci odhadem asi 1,3 miliónu osob.
V Číně pět miliónů lidí bez domova
Kvůli zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice se ocitlo bez domova pět miliónů lidí. V některých oblastech srovnal živel se zemí celé obce. Následné sesuvy půdy mnohde přehradily řeky a vytvořily umělá jezera, která hrozila vylitím a zatopením okolí.
Nejvážnější situace byla na jezeře Tchang-ťia-šan. Zával se čínské armádě podařilo uvolnit až v druhém červnovém týdnu. Vojáci si pomohli i raketami krátkého doletu. Uvolněná voda zatopila zdevastované a liduprázdné město Pej-čchuan, které se už několikrát v minulosti kvůli otřesům půdy stěhovalo a o němž čínské úřady rozhodly, že bude znovu vystavěno jinde.