Článek
Bývalí zaměstnanci finančních institucí řekli AP, že Tálibán nařídil úředníkům z ministerstva financí a bankéřům z centrální banky a státních bank, aby se vrátili do práce. Jejich vyjádření potvrdili AP tři představitelé nového režimu.
„Řekli nám: My nejsme experti, vy víte, co je lepší pro zemi, jak můžeme přežít v těchto problémech,“ sdělil AP jeden z úředníků pod podmínkou anonymity. „Dělejte, co musíte,“ slyšeli prý také, Tálibán však současně hrozil: „Bůh vás vidí a budete se zodpovídat o soudném dni.“
Zapojení těchto pracovníků potvrdil i poradce vlády Tálibánu maulaví Abdal Džabar, podle něhož „jdou s vládou a věnují se finančním problémům, aby je vyřešili“.
Drogy, daně, poplatky a tajemní sponzoři. Odkud pocházejí miliardy Tálibánu
Podle povolaných úředníků chce hnutí skutečně vykořenit korupci. „Chtějí zvýšit morálku a vytvořit přátelské vztahy se sousedními zeměmi. Ale nemají odborné znalosti v otázkách bankovnictví a financí. Proto nás požádali, abychom se vrátili a poctivě odváděli svou práci,“ řekl jeden z úředníků.
Neřešitelné problémy
Experti bývalé vlády radí Tálibánu, jak udržet funkční finanční sektor. Úředníci z ministerstva financí se snaží řešit nejpalčivější problémy, jako je zajištění mouky, centralizace výběru mýta a cel či hledání dalších zdrojů financí.
I když by se jim ale podařilo zvednout příjmy rozpočtu z 500 milionů dolarů na 700 milionů, nebude to stačit na platy státních zaměstnanců, kteří je často nedostávali ani poslední tři měsíce před pádem vlády, a zajištění základních služeb a zboží. V roce 2019 činily výdaje země 11 miliard dolarů.
Tálibán na afghánské miliardy nedosáhne. Zmrazí je Američané
Sami odborníci si uvědomují, že problémy nemohou Afghánci vyřešit. Země není soběstačná ani potravinově, ani energeticky, ze zahraničí se dováží 40 procent pšenice a 80 procent elektrické energie. Zahraniční pomoc představovala 45 procent HDP a pokrývala tři čtvrtiny výdajů státu. Tento pramen ale vyschl, když Tálibán svrhl legálně zvolenou vládu. Poté byla zmrazena afghánská aktiva v zahraničí ve výši asi devět miliard dolarů.
Kolik peněz zůstalo ve státní kase, není jasné, odhaduje se, že 160 až 350 milionů dolarů. Ekonomiku však brzdí i nedostatek oběživa.
„Nechápou velikost otřesu, měli jsme ekonomiku, kde obíhalo devět miliard dolarů, a teď je to méně než miliarda,“ řekl jeden z ministerských úředníků na adresu tálibů, hned však na jejich obranu dodal: „Proč bych měl předpokládat, že rozumí mezinárodní měnové politice? V hloubi srdce jsou to partyzáni.“
Úředníci chtějí taky odejít
Experty musel Tálibán povolat i proto, že se afghánská ekonomika za 20 let, kdy nebylo hnutí u moci, výrazně proměnila. Využívá standardních mechanismů a nevystačí si jen s vybíráním nejrůznějších daní a získávání peněz z ilegálního obchodu s drogami, jak tomu bylo v 90. letech. Tálibové pocházejí z valné většiny z chudých vesnic a nemají ponětí, jak takovou ekonomiku řídit.
Mnozí úředníci však myslí jen na jedno - odejít ze země, jakmile to bude možné. Jeden z bývalých zaměstnanců centrální banky potvrdil, že čeká na vyřízení žádosti o azyl na Západě. „Jestliže ho dostanu, rozhodně odejdu. Nechtěl bych zase pracovat s Tálibánem,“ řekl.