Bezletové zóny nad Libyí se odkládají, musí rozhodnout OSN

Clintonová k vývoji situace řekla: „Chtěli bychom to vyřešit pokojně, chtěli bychom vidět, jak v klidu odchází a jak v klidu nastupuje nová vláda. Pokud to ale není možné, budeme spolupracovat s mezinárodním společenstvím.“

Vyloučila unáhlené a radikální kroky. Sdělila, že jakékoli rozhodnutí o bezletových zónách by mělo udělat OSN a ne Washington. Rezoluci připravují Británie a Francie. Britský premiér David Cameron řekl: "Musíme být připraveni, co bychom udělali, kdyby Kaddáfí likvidoval své lidi.“

Prosadit rezoluci ale nebude snadné, Rusko je proti jakémukoli vojenskému zásahu.

Kaddáfí navíc varuje, že po zavedení bezletových zón se Libyjci se chopí zbraní a budou bojovat proti Západu. Řekl to ve středu v rozhovoru pro tureckou státní televizi.

Do Obamy se kvůli pomalé reakci pustil republikán John McCain, který s ním prohrál boj o prezidenské křeslo: „Každý den, každou hodinu jsou nevinní Libyjci napadáni a masakrováni ze vzduchu.

Republikánský senátor Scott Brown zavedení bezletových zón také podporoval, ale současně upozornil, že jakékoli angažování USA v konfliktu bude nutně dlouhodobé.

Brown ale na bezletových zónách trval s tím, že by měly být zavedeny, jestliže budou mít Spojené státy věrohodné informace o nasazení zahraničních žoldnéřů, kteří by masakrovali civilisty. Vzbouřenci o nich v prvních dnech bojů hovořili.

List Washington Post ale o případném vyhlášení zóny bez posvěcení OSN přinesl jiné informace. Podle něj Spojené státy a jejich spojenci zvažují možnost a legálnost prosazení bezletové zóny nad Libyí bez podpory OSN. List se odvolal na nejmenované americké a evropské činitele.

Podle něj USA, Británie, Francie a Itálie hledají alternativní mezinárodní podporu, která by mohla přijít od regionálních bloků, jako je Liga arabských států, Africká unie či Evropská unie. Připomínají v této souvislosti skutečnost, že letecké útoky Severoatlantické aliance (NATO) na Srbsko v roce 1999 se uskutečnily také bez podpory a schválení OSN.

Spojené státy, které si ještě dobře pamatují, jak tvrdě byly kritizovány za útok na Irák, jsou opatrné, jako bylo mezinárodní společenství v době války na Balkánu nebo genocidě ve Rwandě. Dlouze a opatrně se jedná. Je to rozdíl proti roku 1950, kdy po útoku Severní Koreje okamžitě OSN reagovala a byly na jih vyslány mezinárodní síly.

Ve středu v Evropském parlamentu sílily důrazné hlasy, aby EU podpořila libyjskou opozici a uznala ji jako legitimní vedení země. Poslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou rovněž volali po vytvoření a prosazení bezletové zóny.

Libyjští povstalci přitom už v pondělí žádali o taktické letecké údery. NATO ale začalo jen s nepřetržitými monitorovacími lety.

Plukovník Kaddáfí přitom zesiluje tlak na vzbouřence a chce je vytlačit i z Benghází, kde vzpoura propukla.

V libyjské televizi při svém úterním večerním vystoupení označil vzbouřence a vůdce opozice za zrádce. Dodal, že Benghází musí být osvobozeno od rebelů. Opět uvedl, že mladí lidé měli vymyté mozky od cizinců. Za vzbouřenci podle něj stojí Al-Káida a západ.

"Kolonialistické země osnují komplot, aby pokořily libyjský lid, uvrhly ho do otroctví a kontrolovaly ropu," prohlásil podle agentury AFP v proslovu směřovaném k obyvatelům města Zlitán, které leží asi 120 kilometrů jihovýchodně od metropole Tripolisu. Město je podle svědectví francouzského občana pod kontrolou opozice, ale v obklíčení provládních sil, píše ČTK.

V úterý se boje soustředily do okolí měst Zavíja a Rás Lanúf. Nasazeno bylo letectvo a u Zavíji také padesát tanků, které město dobyly. Podle některých zpráv jsou vzbouřenci pod značným tlakem a také jim dochází pohonné hmoty. [celá zpráva]

Boje v Libyi si podle střízlivých odhadů vyžádaly tisíc obětí. Dvě stě tisíc lidí, především zahraničních pracovníků, z Libye uteklo.