Článek
Krasikov „sloužil v Alfě, společně s některými členy ochranky“ ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl podle agentury TASS Peskov. Spekuluje se, že členové jednotky Alfa jsou využíváni mimo jiné jako „likvidátoři“.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se podle The New York Times k možnosti propuštění Krasikova stavěla chladně z obav, že by si Rusko pak bralo jako rukojmí další občany západních zemí. Bílý dům se proto rozhodl spojit přímo s úřadem německého kancléře Olafa Scholze, s nímž si poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyměňoval přísně tajné seznamy se jmény osob, které by mohly v rámci výměny být propuštěny.
Němci bojovali za Navalného
Německo bojovalo za Navalného a zdálo se, že úsilí Berlína přeje štěstí. Americký zmocněnec pro vyjednávání o rukojmích Roger Carstens byl loni v listopadu v Tel Avivu, když zaslechl, že se tam vyskytuje ruský oligarcha Roman Abramovič, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Carstens se s Abramovičem setkal v hotelu u moře a zeptal se ho, zda by Putin přistoupil na výměnu Krasikova za Navalného. Abramovič si nemyslel, že s tím bude Putin souhlasit, ale o týden později Carstensovi zavolal, že si to ověřil a že k jeho vlastnímu překvapení by Putin byl takové dohodě otevřený.
Alexej Navalnyj u moskevského soudu (únor 2021)
Jednání o výměnách se tedy mohla rozjet, jenže Navalnyj náhle zemřel za dosud nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii na Sibiři. Američané tak začali hledat „alternativní“ výměnu, aby vyhověli Němcům, kterým se propuštění Krasikova bez výměny za Navalného moc nelíbilo. Rusko ale dalo jasně najevo, že bez Krasikova se žádná výměna nekoná.
Ruští zločinci propuštění při výměně dostanou státní vyznamenání. Putin jim ho slíbil hned na letišti
Bílý dům proto znovu začal Scholze přesvědčovat, aby přistoupil na Krasikovovo propuštění v rámci upravené dohody. Vypracování návrhu, který byl poskytnut německé vládě, trvalo týdny. Němci podle The New York Times chtěli do výměny zahrnout bývalé spolupracovníky Navalného vězněné v Rusku. USA pak jako „náhradu“ za Navalného zařadily na seznam kritika Kremlu Vladimira Kara-Murzu.
K uzavření dohody bylo podle listu nutné získat také souhlas Slovinska, Norska a Polska s propuštěním ruských špionů vězněných v těchto zemích, což proběhlo bez výrazných komplikací. Scholz schválil dohodu o zařazení Krasikova na seznam výměny vězňů 7. června, 25. června zástupci CIA předložili návrh Rusům na Blízkém východě k výměně, která se týkala celkem 26 lidí. Došlo k ní v Ankaře ve čtvrtek 1.srpna.
Vyjednávání o výměně vězňů byla podle Kremlu v režii FSB a americké Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Součástí čtvrteční výměny vězňů měl být původně i Navalnyj
