Článek
První zahraniční cesta Su Ťij by měla vést do Norska, kde má konečně převzít Nobelovu cenu za mír, na niž ji navrhl český exprezident Václav Havel a která jí byla udělena v roce 1991.
"Je to její první pas po dvaceti letech, mám dojem, že se vše vrací k normálu," uvedl mluvčí NLD Ňjan Win. Podle něj je historická zahraniční cesta Su Ťij naplánovaná na polovinu června.
"Na radnici v Oslu (kde se každoročně koná slavnostní předávání Nobelových cen) bude mít přednášku," sdělila organizátorka akce Sigrid Langebrekkeová.
Krok k demokratizaci země
Dcera předního barmského bojovníka za nezávislost generála Aun Schana chce navštívit také Británii, kde studovala na Oxfordské univerzitě a kde se seznámila se svým manželem, britským akademikem Michaelem Arisem. Ten zemřel v roce 1999 na rakovinu, zatímco Su Ťij byla zavřena v domácím vězení ve své vile v největším barmském městě Rangúnu. Podle britského tisku se politička během nadcházející cesty setká i se svými dvěma dospělými syny.
Barmské úřady udělením pasu Su Ťij učinily další krok k demokratizaci země. Loni na jaře v Barmě nastoupila po desetiletích represivního vojenského režimu k moci civilní vláda, která zahájila reformy.
Su Ťij nový režim umožnil vstoupit do politiky a zúčastnit se nedávných doplňovacích parlamentních voleb. Opoziční vůdkyně v nich uspěla a již zasedla v dolní komoře parlamentu.
Politička se vrátila z ciziny do Barmy v roce 1988 ošetřovat svou nemocnou matku, právě v době sílící vzpoury proti vojenskému režimu. Na předvolebních shromážděních po celé zemi pronesla více než 1000 projevů a získala širokou popularitu mezi obyvatelstvem.
Su Ťij hovoří po propuštění s davem lidí před svým domem.
Počátkem roku 1989 jako první porušila do té doby dodržované tabu a veřejně obvinila generála Nei Wina, že je původcem většiny problémů v zemi. V létě téhož roku ji úřady uvrhly do domácího vězení. V roce 1990 jí vláda navrhla, že ji propustí, jestliže se rozhodne k emigraci. To politička odmítla. Z obavy, že by se nemohla do vlasti vrátit, nevyužila ani v roce 1999 nabídky junty naposledy spatřit svého umírajícího manžela.
Experti, citovaní britským tiskem, uvedli, že plánovaná cesta Su Ťij je zatím nejmarkantnější známkou její důvěry v nový režim v čele s prezidentem Thein Seinem.
Nejmenovaný činitel barmské vlády agentuře AFP potvrdil, že Su Ťij má od nynějška naprostou volnost pohybu. "Může svobodně odjet do zahraničí," řekl. Podle AFP byla "dáma z Rangúnu" pozvána také generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem do sídla světové organizace.