Článek
Během vlády vojenské junty bylo krvavě potlačeno několik demokratických povstání a protestů. První se konaly v roce 1974 při příležitosti pohřbu bývalého generálního tajemníka OSN U Thanta. Další následovaly v letech 1975 - 1977, ale všechny byly potlačeny.
Další povstání v roce 1988 vedlo k pádu Ne Wina, který vládl nejprve prostřednictvím Revoluční rady a pak přes barmskou socialistickou stranu. Barmánci povstali kvůli ekonomické krizi, do které zemi přivedlo uplatňování vlastní barmské cesty k socialismu.
Přestože bylo povstání potlačeno, éra U Nei Winobva nástupce U San Juna skončila. Po převratu jej vystřídal So Maun, který vlád prostřednictvím nově ustanoveného Státní rady pro obnovu práva a pořádku. Ten v roce 1989 v zemi vyhlásil stanné právo.
Přesto se v roce 1990, kdy byla Barma přejmenována na Myanmar, konaly první svobodné volby po třiceti letech. Vyhrála v ní Národní liga pro demokracii vedená Su Ťi, ale výsledky anulovala státní rada později přejmenovaná na Státní radu pro mír a rozvoj.
Od roku 1992 zemi vládne generál Than Šwei, jemuž se podařilo uzavřít příměří s většinou partyzánských skupin bojujících v pohraničních oblastech za práva menšin, nejprve se Šany a Kačjiny, pak i s Kareny. Su Ťi, která dostala Nobelovu cenu za mír, drží generál v domácím vězení.
Poslední protesty se konaly v roce 2007. Vedli je buddhističtí mniši, Vláda proti nim nasadila armádu. Zásah si vyžádal desítky mrtvých