Článek
„Pokládají miny na svém území podél plotu z ostnatého drátu,” citoval Reuters jeden ze svých zdrojů na adresu Barmy. „Naše jednotky viděly tři až čtyřčlenné skupiny, jak pracují v blízkosti plotu z ostnatého drátu, jak cosi ukládají do země,” uvedl zdroj. „Poté jsme si díky informátorům ověřili, že jsou to miny,” dodal s tím, že členové skupin byli oděni v uniformách a že to nebyli rohingští povstalci.
Jistý bangladéšský pohraničník řekl agentuře Reuters, že na barmské straně hranice byly v úterý slyšet dva výbuchy, další dva pak v pondělí. Dodal, že v Bangladéši se léčí chlapec, který v blízkosti hraničního přechodu přišel o levou nohu, zřejmě kvůli mině.
Barmská armáda ani vláda se k výbuchům nevyjádřily. V pondělí k výbuchům kancelář barmské vůdkyně Su Ťij sdělila, že je potřeba objasnit, kde exploze byly a kdo tam mohl miny položit, „kdo může s jistotou říci, že je tam nepoložili teroristé”.
„Přistěhovalci z Bangladéše”
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Nejnovější vlna násilí zde začala, když povstalci z řad Rohingů 25. srpna zaútočili na několik 30 policejních stanic a vojenských stanovišť v barmském Arakanském státě. Při nich a následných bojích zahynulo 29 vojáků, úředníků a civilistů. Vysoký vojenský představitel pak oznámil, že bylo zabito na 399 vzbouřenců. Podle agentury Reuters jde o nejkrvavější vlnu násilí v Barmě za poslední desítky let.
Asi 1,1 miliónu muslimských Rohingů obývá v převážně buddhistické Barmě pás území na břehu Indického oceánu na západě země. Barmská vláda je neuznává jako právoplatnou národnostní menšinu, odmítá jim udělit občanství a přiznat základní práva, tvrdí, že jde o přistěhovalce z Bangladéše.