Článek
„Víme, že je tu stoupající špička. Je to velmi rychlý, až alarmujícím způsobem rychlý růst,“ uvedl Andrews, „Barma se stává superšiřitelem covidu-19 a jeho velmi virulentních variant, delty a dalších, které jsou extrémně nebezpečné, mimořádně nakažlivé a mimořádně smrtelné.“
Andrews dodal, že situace v zemi ohrožuje celou oblast: „Je to region, kterému hrozí dokonce ještě větší utrpení právě kvůli Barmě. Covid neuznává národy nebo hranice, ideologie či politické strany.” V sousedství Barmy žije třetina světové populace.
Fronty na kyslík i před márnicemi
Zástupce OSN popsal i situaci v zemi. „V Rangúnu je běžné vidět fronty na třech místech. Jedna je před bankomaty, jedna na kyslík, což je velmi nebezpečné, protože na lidi mohou bezpečnostní síly střílet, a jedna před krematorii a márnicemi,“ řekl Andrews.
Proti lidem čekajícím ve frontách na kyslík je možné zasahovat, protože vojenská junta zakázala výrobcům prodávat kyslík veřejnosti.
Fronty před hřbitovy jsou tak velké, že státem kontrolovaná média v úterý oznámila, že se na hlavním rangúnském hřbitově vybuduje deset nových krematorií, která umožní spalovat 3000 těl denně.
Informace o avizované stavbě krematorií vyvolala další pochybnosti o skutečném počtu obětí covidu v zemi. Barmské ministerstvo zdravotnictví a sportu uvádí, že jich je 4629, číslo se však dlouhodobě považuje za podhodnocené. Za středu přibylo podle údajů barmského ministerstva téměř 5000 nových případů a dalších 365 obětí.
Ve středu vládní list Světové nové světlo Myanmaru oznámil, že šéf junty Min Aun Hlain vyzval k upevnění spolupráce s mezinárodním společenstvím včetně ASEAN a přátelskými zeměmi při prevenci, zvládání a léčení covidu-19.
Chybějí léky i potraviny
V Barmě se nedostává nejen kyslíku, ale také zdravotnického vybavení a léků. Sociální sítě jsou zaplavené žádostmi o pomoc a zprávami o nových obětech. Lidé před svými domy vyvěšují žlutobílé vlajky, jimiž signalizují, že potřebují potraviny nebo léky.
Potřebujeme mezinárodní pomoc, řekla Novinkám barmská politička
Situaci zkomplikoval puč z 1. února, při kterém se moci chopila armáda. Po něm řada lékařů začala stávkovat a mnozí odešli ze státních zdravotnických zařízení. Podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva se vládní síly zapojily do 260 útoků na zdravotníky a zdravotnická zařízení, přičemž zabily nejméně 18 lidí. Armáda zadržuje nejméně 67 zdravotníků a vydala zatykače na dalších 600.
Podle Andrewse je potřeba mezinárodního zásahu ještě naléhavější než kdy dříve.
V Thajsku rekordně přibývá nakažených
Rekordní počet 17 669 nakažených za posledních 24 hodin zaznamenalo sousední Thajsko. V zemi se koronavirus potvrdil už u více než 560 000 lidí. Zemřelo 4562 infikovaných, když za den stoupl počet obětí o 165.
Na zhoršující se situaci v Thajsku se rozhodla zareagovat sousední Kambodža, která od čtvrteční půlnoci vyhlásí koronavirovou uzávěru v osmi provinciích hraničících s Thajskem, aby zabránila šíření nakažlivé indické varianty delta. Kambodži se po většinu uplynulého roku dařilo mít koronavirus pod kontrolou. Celkový počet nakažených v této zemi s 16,5 milionu obyvatel dosáhl 75 152, z nichž 1339 zemřelo.
Málo naočkovaných je i na Filipínách, kde dvě dávky dostalo jen šest procent ze 110 milionů obyvatel. Filipínský prezident Rodrigo Duterte ve středu večer nařídil vládě, aby zpřístupnila vakcinaci pro všechny, kdo se chtějí proti covidu-19 nechat očkovat. Dal najevo obavy z nakažlivější varianty delta, která se rychle šíří jihovýchodní Asií.
Thajsko je na cestovatelské mapě ministerstva zahraničí aktuálně zelené, ostatní země hnědočervené, což značí velmi vysoké riziko nákazy SARS-CoV-2. |