Článek
„Jsme připraveni je přijmout zpět, až nám Bangladéš odešle příslušné formuláře,” sdělil Myin Ťain z barmského ministerstva práce, pod které spadají i otázky imigrace. Podle Reuters hovořil o formulářích s osobními údaji, jež musejí Rohingové před repatriací vyplnit.
Mnoho Rohingů ale nemá barmské občanství. Otázkou také je, zda se chtějí vrátit do Barmy, kde čelili represím. Nuceni k repatriaci nebudou, řekla podle listu The Independent barmská vůdkyně Aunt Su Ťij. Návrat bude „bezpečný a dobrovolný”.
Barmské úřady Rohingy považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
Příslušníkům menšiny proto úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v barmském Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.
Uprchlíci z Barmy nesou pytle s pomocí do improvizovaného uprchlického tábora u Cox's Bazaru.
Současný exodus vyprovokovaly srpnové události právě v Arakanském státě. Rohingové tam zaútočili na vojenská a policejní stanoviště, což spustilo vlnu represí.
Podle USA šlo o etnickou čistku
Barmu za to kritizovalo mnoho zemí. USA ve středu tažení barmské armády proti Rohingům označily za etnickou čistku. Ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí dočasně zakázalo americkým občanům cestovat do části Arakanského státu.
Ruský velvyslanec v Barmě Nikolaj Listopadov řekl, že označování stavu za etnickou čistku ničemu nepomůže a může situaci zhoršit. „Myslím, že to vyřešení problému nepomůže, spíš to přilévá oleje do ohně. Jsme proti nadměrnému vměšování zvenčí… Pouhý tlak, obviňování a výčitky nefungují,” řekl Listopadov k americkému rozhodnutí.