Článek
Ozbrojené síly v barmském státě Rakhine „zabíjejí muže, střílejí je, masakrují děti, znásilňují ženy, rabují a zapalují domy,“ řekl BBC John McKissick z organizace OSN pro uprchlíky UNHCR v bangladéšském městě Cox´s Bazar.
Bezpečnostní síly podle něj nutí lidi přecházet řeku a utíkat do sousedního Bangladéše.
Žena s dítětem v neoficiálním uprchlickém táboře Rohingů v Ledu
McKissick dodal, že barmská armáda a pohraniční stráž se zapojily do „kolektivního potrestání menšiny Rohingů“ po vraždách devíti pohraničníků.
K vraždám došlo 9. října na pohraničních postech v Maungdawu na západě Barmy a barmští politici z nich obvinili právě Rohingy. Aktivisté z řad Rohingů uvádějí, že od té doby bylo zabito sto lidí a další stovky osob byly zatčeny.
O masakrech informovala i organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, která zveřejnila satelitní snímky vypálených vesnic. Podle ní bylo zničeno 1200 domů.
Satelitní snímky barmské vesnice Wa Peik u Maungdawu zveřejněné Human Rights Watch ukazují následky zásahu ozbrojených sil
Barmští představitelé obvinění popírají, tvrdí, že Rohingové zapalují své domy sami. Novináři nemají možnost situaci ověřit. Oblast je uzavřená. Mluvčí barmského prezidenta vysvětlil důvod — podle něj a zahraniční média zkreslují události.
Bangladéšské ministerstvo zahraničních věcí přiznalo, že tisíce Rohingů skutečně našly azyl v zemi, i když Bangladéš oficiálně zakazuje nelegální překročení hranic. Další tisíce lidí u hranic Bangladéše čekají.
Ve středu si povolalo bangladéšské ministerstvo zahraničí barmského velvyslance a vyjádřilo hlukové obavy z operace na severu státu Rakhine.
Opuštěný dům Rohingů ve státě Rakhine
„Teď by bylo pro bangladéšskou vládu těžké říci, že hranice je otevřená, protože by to povzbudilo vládu Barmy, aby pokračovala ve zvěrstvech a tlaku na ně (Rohingy), dokud by nedosáhla konečného cíle vyčištění Barmy od muslimské menšiny,“ řekl McKissick. Dodal, že je nutné se zaměřit na příčinu problému, která je v Barmě.
Barma tvrdí, že Rohingové jsou migranti z Bangladéše, i když mnozí žijí v Barmě po generace. Barmské úřady odmítají Rohingům udělit občanství.
Panují obavy z opakování situace z roku 2012, kdy muselo své domovy opustit na sto tisíc Rohingů. Mnozí z nich stále žijí v uprchlických táborech.
