Balkánští gangsteři ovládli transatlantický obchod s kokainem, z Evropy udělali největší světový trh

Že Kostovski, kterému jeho společníci přezdívají Generál, pašuje již „dlouhou dobu“ do Evropy „velké množství“ kokainu, napsala srbská policie podle Reuters do zprávy už v roce 2022. Nyní sedmdesátiletý Srb žil několik let v Brazílii a právě to mu umožnilo vybudovat si silné vztahy s producenty kokainu v sousední Kolumbii, Bolívii a Peru. Jejich produkt pak převážel do Evropy. Nyní v bělehradské věznici čeká na soud.

Návrat Kostovského do Evropy v roce 2018 přišel z hlediska kriminálníků v příznivou chvíli. Jihoamerická produkce kokainu za poslední desetiletí vzrostla a balkánští překupníci byli v ideální pozici přiživovat evropskou poptávku. V současnosti podle Reuters dominují komplexní logistice dodávání kokainu z andských laboratoří pouličním dealerům v Paříži, Londýně či Berlíně, čímž pomohli z Evropy udělat nejsilnější kokainový trh světa.

Při svých operacích se opírají o kontakty v balkánské diaspoře na obou stranách Atlantiku a podle amerických, evropských a latinskoamerických protidrogových složek se jim též podařilo infiltrovat systém námořní dopravy, kterým je převáženo odhadem 90 procent světového zboží.

„Když se bavíme o velkých dodávkách zásobujících evropský kontinent, pak jsou jedinou hegemonní skupinou Balkánci,“ řekl brazilský detektiv Ivo Silva, jenž Kostovského vyšetřoval už na konci první dekády tohoto tisíciletí v rámci Operace Niva, jedné z prvních významných akcí zaměřených na balkánské dealery operující z Brazílie.

Balkánské pašerácké skupiny nevyužívají hierarchickou teritoriální strukturu jako kartely z Mexika či Kolumbie. Místo toho fungují v malých, vysoce pohyblivých a tajnůstkářských buňkách, které jsou schopné přepravit úchvatně velké náklady kokainu. Ačkoliv tyto gangy nejsou jednolité a v minulosti se zapletly do vzájemných krvavých „příbuzenských“ sporů, ochránci zákona je kolektivně pojmenovali Balkánský kartel.

Sítě tohoto kartelu se těžko infiltrují a ještě hůře se přemáhají. „Balkánský kartel nemá žádnou striktní hierarchickou strukturu. Nemá žádného kmotra,“ řekl reportérům Reuters bývalý člen amerického Úřadu pro potírání drog (DEA), jenž tyto gangy vyšetřoval.

Balkánci stojí nyní za většinou zásilek kokainu, které každoročně dorazí do Evropy. Evropská agentura Centrum pro námořní analýzu a operace, jež koordinuje drogové razie v Atlantském oceánu, uvedla, že loni bylo zabaveno 9,11 tuny kokainu spjatého s balkánskými zločinci. Oproti roku 2015 to znamená nárůst o 300 procent.

Množství do Evropy dopraveného kokainu a aktivita balkánských pašeráků nezpomalují ani podle dat jednotlivých přístavů. Nejvíce jihoamerického kokainu prochází belgickými Antverpami, kde ho v loňském roce úřady zabavily 116 tun. Celníci v sousedním Nizozemsku jej zase zachytili téměř 60 tun, což představuje pětinásobný nárůst oproti roku 2022.

Podle zdrojů Reuters hrají při vzestupu balkánských gangů roli jejich historické zkušenosti s mořeplavectvím, pašováním a migrací. Jako logističtí specialisté se Balkánci napojili na každý dílek dodavatelského řetězce kokainu, a pro ostatní syndikáty se tak stali nepostradatelnými.

Balkánští zločinci „víc než ochotně spolupracují s Izraelci, Nizozemci, Švédy, Dominikánci nebo čínskými triádami. Po pravdě jsou ochotni spolupracovat s kýmkoliv,“ řekl bývalý agent DEA s tím, že se ovšem drží dál od USA, kde je odrazuje dominance mexických kartelů a přísnější dozor tamních úřadů.

Evropská policie má potíže udržet s vzestupem balkánských gangů krok. V roce 2021 bylo napříč západní a střední Evropou podle dat Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) zabaveno 315 tun kokainu, což zastiňuje i USA, kde ho bylo zabaveno o 65 tun méně. Na evropském trhu se také stále zvyšuje čistota produktu, což je znakem nadbytku této drogy.

Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové kvůli nárůstu množství kokainu na kontinentu představují nyní zabití spjatá s drogami na území EU největší bezpečnostní hrozbu spolu s terorismem.

Švédský premiér Ulf Kristersson již loni povolal tamní armádu, aby pomohla s potřením násilí gangů, jež zahrnovalo i bombové útoky či dětské vrahy. Bruselem v březnu letošního roku otřáslo několik přestřelek, do kterých byla údajně zapletena albánská mafie. V Řecku pak tentýž měsíc úřady rozbily gang, jenž byl podle nich za poslední dekádu po celém kontinentu zodpovědný za více než 60 vražd.

Sílí i balkánský vliv v Latinské Americe. Podle vyšetřovatele Europolu se napříč oblastí pohybují stovky gangsterů z více než 50 významných překupnických buněk původem ze západního Balkánu. Brazilský detektiv Alexandre Custodio, jenž proti nim loni vedl rozsáhlou operaci, se nechal slyšet, že na něj jejich ovládnutí transatlantického obchodu s drogami „udělalo dojem“. „V námořním překupnictví jsou teď hlavní mafií Latinské Ameriky,“ řekl.

Balkánští zločinci začali budovat úspěšné pašerácké operace během desetiletí etnického konfliktu, jež přišlo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Když se tento konflikt na začátku tisíciletí uklidnil, mnozí z balkánských pašeráků zamířili do Latinské Ameriky hledat nové příležitosti.

Tam se spojili s mocnými zločineckými skupinami, jako jsou Revoluční ozbrojené síly Kolumbie nebo brazilské PCC, jež jim dodávaly levný kokain. Následně využili kontakty mezi balkánskými námořníky a buď úplatky, nebo výhrůžkami je přiměli ukrýt drogy mezi ostatním nákladem nebo svými věcmi. Distribuci a prodejní infrastrukturu pak zajistili zločinci mezi balkánskými migrantskými komunitami, a tak si Balkánský kartel zajistil působnost ve všech částech dodavatelského řetězce.

Právě k této první vlně balkánských gangsterů v Latinské Americe patřil podle brazilské policie Kostovski. Poprvé si jej tamní úřady všimly v roce 2006 na základě tipu od německé policie. Tou dobou už měl bohatý trestní rejstřík. Dle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva z roku 1989 se ve Švédsku a Nizozemsku dopustil několika zločinů včetně ozbrojené loupeže, zabití i útěků z vězení.

Podle zprávy americké rozvědky se v Latinské Americe nejprve dal na pašování paraguayských cigaret, než přešel k pašování drog a zbraní a praní peněz. V roce 2006 už žil s brazilskou manželkou a synem v bytě u pláže v pobřežním městě Vilha Velha poblíž významného přístavu Vitoria.

Kostovski také často cestoval. Při svých cestách používal falešná jména a doklady, čímž komplikoval sledování svého pohybu. Právě schopnost pašeráků pohybovat se mezi jednotlivými jurisdikcemi s falešnými dokumenty je podle bývalého agenta DEA důvodem, proč policii po celém světě tak dlouho trvalo, než si všimla, jak významnými se Balkánci v obchodu s drogami stali.

Že se Balkánci stali významnými hráči, ukázala světu policejní razie na palubě nákladní lodi MSC Gayane ve filadelfském přístavu v roce 2019. Loď tam zakotvila po cestě z Latinské Ameriky do Rotterdamu. Na její palubě policie našla přibližně 18 tun kokainu, jež by překupníkům vynesly přes miliardu dolarů (23 miliard korun).

Jeden z největších kokainových zátahů v dějinách USA ukázal, jak dalece Balkánský kartel infiltroval námořní dopravu a obzvlášť pak majitele lodi, Středomořskou námořní společnost (MSC). Tato v Ženevě sídlící firma je největší námořní společností na světě. Nejenže zaměstnává velké množství balkánských námořníků, ale v Černé Hoře má i výcvikové středisko pro své posádky.

Za pašování kokainu na palubě MSC Gayane bylo odsouzeno osm členů posádky, včetně pěti Černohorců a jednoho Srba. Drogy na loď dostali v noci z motorových člunů v průběhu plavby. Na soud ve věznici v New Yorku stále čeká údajná hlava operace, bývalý černohorský boxer Goran Gogić.

Mluvčí MSC Reuters řekl, že pašování kokainu „je problém celého odvětví a vyžaduje odpověď od celého odvětví“. Po razii v roce 2019 podle něj společnost posílila bezpečnost investicemi v řádech desítek milionů dolarů. Všichni dodavatelé společnosti nyní dle něj procházejí pečlivými prověrkami.

Není to poprvé, co loď této společnosti figurovala při zásahu proti pašerákům. Již v září 2010 brazilská policie v rámci Operace Niva zabavila 29 kilogramů kokainu nalezených v taškách s nákupem, s nimiž se v přístavu Paranaguá snažili na nákladní loď MSC Sandra nalodit dva černohorští námořníci.

Dvojice námořníků, Dragan Jovanović a Vladimir Bulajić, si za pašování odseděla 9,5 roku ve vězení v Sao Paulu. Stejný trest dostal i jejich krajan Boris Perković, jenž je měl drogami zásobovat. Perković, který byl v roce 2018 propuštěn a v roce 2020 zemřel, měl podle záznamů brazilské policie spolupracovat i s Kostovským.

I ten využíval k pašování lodě MSC. Jako operační základnu si vybral brazilský stát Espírito Santo, jenž je centrem brazilského obchodu s okrasným kamením a do světa se z něj vyváží mramorové a žulové desky. Kostovski a jeho spolupracovníci podle záznamů z Operace Niva plánovali tyto kamenné bloky vydlabat a kokain ukrýt v nich.

Kostovského pravá ruka Makedonec Branislav Panevski za tímto účelem pronajal sklad poblíž přístavu Vitoria. Podle brazilských odposlechů věděl, že aby tato operace byla úspěšná, bloky by musela přepravit MSC. „Potřebujeme jen MSC,“ řekl po telefonu svému brazilskému dodavateli.

Plán gangu nakonec v listopadu 2010 překazila policejní razie. Při ní bylo v jedné z kamenných desek nalezeno téměř 159 kg kokainu. Kostovski s Panevským byli oba odsouzeni ke dvaceti letům vězení. Kostovského žena Sandra dostala čtrnáctiletý trest za napomáhání svému manželovi pašováním hotovosti při letech z Evropy do Brazílie.

Kostovski se ale v roce 2018 dostal z vězení v rámci „vězeňské dovolenky“, čehož využil ke svému návratu do Evropy s falešným pasem. Panevski se o rok později během dočasného propuštění pokusil o totéž, ale po zatčení v Bolívii se vrátil do brazilského vězení.

Že je Kostovski zpět na pašerácké scéně, zaznamenala poprvé bělehradská policie na konci roku 2021, když analyzovala záznamy ze služeb EncroChat a Sky ECC poskytujících kódovanou komunikaci. Tyto služby využívalo velké množství gangsterů zapletených nejen do pašování drog a zbraní, ale i plánování vražd. Záznamy z těchto nyní již zaniklých služeb vedly od roku 2020 k více než 6500 zatčením. Odsouzení těchto zatčených, k nimž patří i již zmiňovaný Gogić, ovšem vázne na otázce, zda jsou chatové komunikace přijatelným soudním důkazem.

Po zachycení Kostovského komunikace policie déle než rok sledovala každý jeho pohyb. Věděla, že plánuje velkou dodávku, a v polovině loňského roku odhalila, že ji bude převážet loď Oceania Dos. Po jejím zadržení u Kanárských ostrovů byl 24. srpna Kostovski zatčen. „Balkánský kartel se potápí,“ znělo tehdy vyjádření Europolu.

Že vítězství Europolu nebylo ani zdaleka definitivní, se ukázalo už o dva měsíce později, kdy brazilské úřady zatkly dalšího významného balkánského pašeráka Aleksandara Nešiće. Ten patří k nejvýraznějším postavám nové generace balkánských překupníků. Jeho otec Goran přišel do Brazílie v roce 2004 a podle tamní policie vedl hned několik propojených buněk, včetně té, k níž patřili Kostovski a Perković.

Goran byl také hlavním cílem Operace Niva. V roce 2013 byl odsouzen k patnácti letům vězení. V roce 2018 jej vydali Srbsku, kde si měl odsedět osm let, nyní už je ovšem na svobodě. Rodinný podnik v Brazílii mezitím převzal Aleksandar, který tam i vyrostl.

S novou generací přicházejí i nové postupy. Zatímco Goran preferoval úplatky a výhrůžky, kterými svůj produkt dostával na nákladní lodě, Aleksandar se dle policie vyhnul čím dál tím přísnějšímu dohledu v brazilských a evropských přístavech používáním menších plavidel. Konkrétně nakoupil levné rybářské čluny, které vybavil extra nádržemi, nacpal kokainem a pod dozorem balkánských nebo brazilských posádek je poslal přes Atlantik.

V roce 2022 byly dvě jeho dodávky zachyceny - 1. dubna americké loďstvo zabavilo u Kapverd téměř 5,5 tuny kokainu na plavidle Alcatraz I a o čtyři měsíce později našla brazilská policie dalších 1,2 tuny na palubě lodě Dom Isaac XII. Poté, co policie došla k závěru, že za těmito náklady byl Nešić, byl 5. října 2023 zatčen.

I přes úspěšné zásahy proti významným členům Balkánského kartelu se mu ale i tak nadále daří zaplavovat Evropu kokainem. Velkou zásluhu při tom podle Reuters hrají stále se vyvíjející praktiky pašeráků.

Custodio, jenž vedl vyšetřování Nešiće, například uvedl, že dříve balkánské gangy zakládaly falešné společnosti, aby zajistily pohyb svých drog, zatímco nyní si prostě kupují legitimní exportéry. Zástupce amerických protidrogových jednotek, který s Custodiem spolupracoval, balkánské gangstery nazval „největší lokomotivou pohánějící“ evropský obchod s kokainem.