Článek
„Chápu, že Francie je zklamaná, ale naše národní zájmy jsou na prvním místě a tuto podmínku nejlépe splňuje trilaterální dohoda, kterou jsem dohodl s prezidentem Joem Bidenem a premiérem Borisem Johnsonem,“ citovala CNN Morrisona.
V neděli Morrison dokonce uvedl, že Austrálie měla z kontraktu s Francií obavy ještě předtím, než od smlouvy odstoupila. „Měli jsme obavy ohledně schopností jejich ponorek, které by nesplnily naše strategické plány, a dali jsme jasně najevo, že se budeme rozhodovat právě na základě naší strategie,“ řekl premiér.
Pro francouzskou stranu bylo Morrisonovo rozhodnutí odstoupit od kontraktu překvapivé. Vládní mluvčí Gabriel Attal uvedl, že prezident Emmanuel Macron ještě bude telefonicky hovořit se svým americkým protějškem Bidenem o tom, co se bude dít dál.
Francie naštvaně bouchla dveřmi
Situace eskalovala tak, že se Francie rozhodla povolat své velvyslance z Austrálie a Spojených států zpět do vlasti. Krok, který se dá v diplomacii považovat jako bouchnutí dveřmi po hádce.
Austrálie se díky paktu dostane jako sedmá země na světě k jaderným ponorkám. Těmi disponují jen Spojené státy (68 ponorek; 14 s jadernými zbraněmi na palubě, 54 na jaderný pohon), Rusko (29; 11, 18), Čína (12; 6, 6), Británie (11; 4, 7), Francie (8; 4,4) a Indie (1; 1, 0).
Ponorky na jaderný pohon mají možnost velmi dlouhého ponoru. Jádro totiž zbaví ponorku potřeby dobíjení baterií či tankování a zajistí dost energie na produkci kyslíku. Kromě toho jádrem poháněné ponorky vykazují pod vodou velkou rychlost a jsou tiché.