Článek
„Chápu, že Francie je zklamaná, ale naše národní zájmy jsou na prvním místě a tuto podmínku nejlépe splňuje trilaterální dohoda, kterou jsem dohodl s prezidentem Joem Bidenem a premiérem Borisem Johnsonem,“ citovala CNN Morrisona.
V neděli Morrison dokonce uvedl, že Austrálie měla z kontraktu s Francií obavy ještě předtím, než od smlouvy odstoupila. „Měli jsme obavy ohledně schopností jejich ponorek, které by nesplnily naše strategické plány, a dali jsme jasně najevo, že se budeme rozhodovat právě na základě naší strategie,“ řekl premiér.
Francie kvůli ztrátě zakázky na ponorky povolává z USA a Austrálie velvyslance
Pro francouzskou stranu bylo Morrisonovo rozhodnutí odstoupit od kontraktu překvapivé. Vládní mluvčí Gabriel Attal uvedl, že prezident Emmanuel Macron ještě bude telefonicky hovořit se svým americkým protějškem Bidenem o tom, co se bude dít dál.
Francie naštvaně bouchla dveřmi
Situace eskalovala tak, že se Francie rozhodla povolat své velvyslance z Austrálie a Spojených států zpět do vlasti. Krok, který se dá v diplomacii považovat jako bouchnutí dveřmi po hádce.
Naštvaná Čína vyhrožuje: Austrálie se může stát terčem jaderného útoku
Austrálie se díky paktu dostane jako sedmá země na světě k jaderným ponorkám. Těmi disponují jen Spojené státy (68 ponorek; 14 s jadernými zbraněmi na palubě, 54 na jaderný pohon), Rusko (29; 11, 18), Čína (12; 6, 6), Británie (11; 4, 7), Francie (8; 4,4) a Indie (1; 1, 0).
Ponorky na jaderný pohon mají možnost velmi dlouhého ponoru. Jádro totiž zbaví ponorku potřeby dobíjení baterií či tankování a zajistí dost energie na produkci kyslíku. Kromě toho jádrem poháněné ponorky vykazují pod vodou velkou rychlost a jsou tiché.