Článek
„Čínskému námořnictvu. Čínskému námořnictvu. Jsem australské letadlo ověřující mezinárodní svobodu navigačních práv v mezinárodním vzdušném prostoru v souladu s mezinárodní konvencí o civilním letectví a s konvencí Spojených národů o právech nad mořem,“ hlásilo australské letadlo.
Rádiovou komunikaci se podařilo zachytit reportérovi britské BBC Rupertu Wingfield-Hayesovi, když v oblasti letěl na palubě malého filipínského dopravního letadla.
Australské ministerstvo zahraničí pak stanici potvrdilo, že jeden z jejich průzkumných čtyřmotorových letounů Lockheed P-3C Orion prováděl v oblasti „rutinní námořní kontrolu“ jako součást snah zajistit bezpečnost a stabilitu v oblasti.
Austrálie se tak připojila ke Spojeným státům, které v oblasti provedly několik průzkumných letů a nad Spratlyho ostrovy vyslaly i dva bombardéry B-52. [celá zpráva]
Wingfield-Hayes letěl v najatém jednomotorovém letadle, aby natočil reportáž o čínských umělých ostrovech sloužících jako základny. Natočil je i s dvojicí čínských válečných lodí. Když se přiblížili k ostrovům, vyzvali je Číňané, aby letěli zpět.
„Zahraničnímu vojenskému letadlu západně od útesu Mejdži. Tady je čínské námořnictvo. Ohrožujete bezpečnost naší stanice. Abyste se vyhnuli nesprávnému jednání, zůstaňte mimo tuto oblast. Okamžitě ji opusťte,” vzkázali Číňané posádce jednomotorového civilního stroje s filipínskou posádkou a novinářem.
Čína rozšiřuje některé ze Spratlyho ostrovů a buduje na nich své základny. Klade si nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře, přestože části patří do dvěstěmílového pásma dalších zemí – Vietnamu, Filipín, Malajsie, Bruneje a Indonésie.
Washington varoval Peking před dalšími územními nároky v oblasti, Čína ale odpověděla, že své právo na ostrovy bude hájit i vojensky. Místní moře je bohaté na ryby a pod šelfem jsou zásoby ropy a plynu. [celá zpráva]