Atentát na Haníju jako špiónský thriller. Mosad pronikl až do Íránských revolučních gard

Původním plánem atentátníků bylo Haníju zabít na květnovém pohřbu iránského prezidenta Ebráhíma Raísího, který zahynul ve vrtulníku. Od tohoto plánu ale ustoupili kvůli velkému množství lidí v budově a vysoké pravděpodobnosti neúspěchu, sdělili Telegraphu dva představitelé revolučních gard. Ukrytí dálkově ovládaných bomb v pokojích, jež by mohl Haníja v budoucnu obývat, tak bylo plánem B.

Na záběrech bezpečnostních kamer jsou prý pachatelé vidět, jak se po domě pohybují opatrně a během pár minut vstupují do několika pokojů. Následně pak tato dvojice údajně utekla z Íránu a ve středu kolem druhé hodiny ranní místního času (0:30 SELČ) bombu detonovala ze zahraničí.

„Jsou si teď jistí, že Mosad najal agenty ochranné jednotky Ansar al-Mahdí,“ uvedl představitel revolučních gard, přičemž zmiňovaná jednotka má na starost bezpečnost vysoko postavených funkcionářů. „Po dalším vyšetřování objevili výbušná zařízení v dalších dvou pokojích,“ odkryl zdroj.

Pro íránský režim jde o obrovskou potupu. Podle dalšího ze zdrojů listu byla sestavena skupina, která má za úkol přijít s verzemi události, v nichž by atentát nebyl následkem narušení bezpečnosti. Revoluční gardy, stejně jako Hamás, dosud trvají na prvotní oficiální informaci, že Haníju zabila raketa krátkého doletu.

Tuto verzi už ve čtvrtek popřel mluvčí Izraelských obranných sil kontradmirál Daniel Hagari, když se vyjadřoval k zabití dvojky hnutí Hizballáh Fuáda Šukra, který v Bejrútu zemřel jen pár hodin před Haníjou.

„V úterý v noci jsme udeřili v Libanonu a přesným leteckým úderem zabili Fuáda Šukra. Chci zdůraznit, že té noci na celém Blízkém východě neproběhl žádný jiný izraelský letecký, raketový nebo dronový útok, a záležitost nebudu dále komentovat,“ uvedl na tiskové konferenci.

Uvnitř Íránských revolučních gard se údajně jednotlivé jednotky navzájem obviňují z pochybení. Velitel jednotek Kuds generál Esmaíl Káani si k sobě předvolává lidi, aby je buď propustil, nebo dal zatknout a případně i popravit. Velitelé se zase od atentátu museli opakovaně zodpovídat nejvyššímu vůdci země ajatolláhovi Sajjidu Alímu Chameneímu.

„Nejvyšší vůdce si za poslední dva dny několikrát předvolal všechny velitele. Chce odpovědi. Napravení narušení bezpečnosti je pro něj důležitější než pomsta,“ sdělil Telegraphu jeden ze zdrojů s tím, že to neznamená, že by se o způsobu odvety nejednalo. Podle všeho je v současnosti nejvíc zvažován přímý úder na Tel Aviv se zapojením Hizballáhu a dalších vazalů íránského režimu.

Podle některých západních zpravodajských zdrojů citovaných serverem deníku Jerusalem Post má k odvetě dojít 12. nebo 13. srpna, tedy 9. dne měsíce av v židovském kalendáři. Ten si židé připomínají jako svátek Tiš'a be-av, smuteční a postní den. V minulosti mělo v ten den dojít k mnoha tragédiím pro židovský národ, zejména k destrukci prvního i druhého jeruzalémského chrámu.

Haníja byl v Teheránu zabit během prvního dne nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána v úřadu. Ten se během volební kampaně distancoval od provokativní politiky státu a slíbil obnovu pozice Íránu na mezinárodní scéně prostřednictvím dialogu. Blízký poradce prezidenta proto navrhl, že revoluční gardy mohly atentát dopustit záměrně, aby poškodily jeho pověst.

„Žádný nepoškozený mozek nemůže přijmout, že se toto stalo náhodou, obzvlášť během prvního dne pana Pezeškjána v úřadu. Na začátku svého funkčního období možná bude muset jít do války s Izraelem a je to celé chyba revolučních gard. Chudoba, korupce, diskriminace, nerovnost a marnivé politické frakce a debaty jsou ti skuteční nepřátelé, proti kterým íránský lid v naší zemi bojuje. Naším nejlepším protiútokem proti Izraeli jsou sociální reformy a pokrok v Íránu,“ řekl prezidentův poradce.