Článek
Soudkyně Ramona Manglonaová řekla, že trest, který Assange dostal, si již odpykal v cele v Británii. Tam Australan strávil více než pět let. „Zdá se, že vašich 62 měsíců… bylo spravedlivých, rozumných a přiměřených vzhledem k době, kterou ve vězení ve skutečnosti strávila (Chelsea) Manningová,“ řekla podle britského listu The Guardian soudkyně s odkazem na informátorku WikiLeaks, která byla původně v roce 2013 odsouzena k 35 rokům vězení, propuštěna byla však už v roce 2017.
Dvaapadesátiletý někdejší počítačový expert Assange se během tříhodinového soudního jednání přiznal k jednomu bodu obžaloby, kterým je spiknutí s cílem získat a zveřejnit utajované informace o americké národní obraně. Prohlásil ale přitom, že se domníval, že jeho aktivity chrání první dodatek americké ústavy, který garantuje svobodu slova.
Julian Assange walks free.
— WikiLeaks (@wikileaks) June 26, 2024
Photograph: Kim Hong-Ji/Reuters pic.twitter.com/7S9Vlj9lws
Assange je volný, dohodl se s vyšetřovateli
Assangeova právnička Jennifer Robinsonová poděkovala australské vládě za několikaleté diplomatické úsilí s cílem zajistit propuštění jejího klienta. „Je to velká úleva pro jeho rodinu, přátele, stoupence a pro všechny lidi na celém světě, kteří věří ve svobodu slova, že se nyní může vrátit do Austrálie,“ řekla.
Zakladatel WikiLeaks po skončení soudu prošel zástupy televizních kameramanů a fotografů, na otázky ale neodpovídal.
Zákaz cestování do USA
Soudní jednání se konalo na americkém souostroví Severní Mariany, protože Assange podle prokuratury odmítl cestovat na americkou pevninu, a také vzhledem k relativní blízkosti ostrovů Austrálii. „Po vynesení rozsudku odletí ze Spojených států do rodné Austrálie. Podle dohody o vině a trestu má Assange zakázán návrat do Spojených států bez povolení,“ oznámilo americké ministerstvo spravedlnosti.
Assangeova manželka Stella už avizovala, že bude ještě usilovat o udělení milosti pro svého muže, tak aby v budoucnu do Spojených států mohl opět cestovat.
Assange stál v roce 2010 za dosud největším únikem utajovaných armádních dokumentů a zveřejněním nespočtu diplomatických depeší nebo videa z útoku v irácké metropoli Bagdádu, při němž Američané zabili několik lidí včetně dvou novinářů. Jeho právníci se léta snažili bránit vydání do USA s tvrzením, že mu tam hrozí celkový trest až 175 let, pokud bude odsouzen. Americké úřady odhadovaly, že by trest byl výrazně nižší.
Assange od dubna 2019 pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila.
Během více než 12 let zadržování se Assange pro mnohé stal symbolem boje za svobodu slova. Podle jeho blízkých se zároveň věznění negativně projevilo na jeho zdravotním stavu.