Článek
Pokud se Mansúrova smrt potvrdí, bude to mít důsledky pro zablokovaná mírová jednání mezi Tálibánem a afghánskou vládou. Mělo by to dopady i na samotný Tálibán, jehož některé soupeřící frakce Mansúra jako nejvyššího vůdce odmítají. Úder naznačuje posun americké vlády k rozhodným zásahům při řešení situace v Afghánistánu, kde Talibán kontroluje největší území od roku 2001, kdy jeho vládu svrhla intervence Američanů a jejich spojenců.
"Výsledky útoku stále hodnotíme a více informací poskytneme, až budou k dispozici," oznámil mluvčí Pentagonu Peter Cook. Podle činitele amerického ministerstva zahraničí ale přišel při útoku o život Mansúr a zřejmě i někteří další bojovníci Tálibánu.
Americký činitel agentuře AP řekl, že útok několika dronů na muže, kteří jeli ve vozidle na pákistánské straně hranice, schválil prezident Barack Obama. Útok nastal kolem šesté hodiny ranní na východě USA (12:00 SELČ).
Jeden z tálibánských velitelů blízkých Mansúrovi vůdcovu smrt popřel. "Už jsme tyto nepodložené zprávy slyšeli, není to ale poprvé. Jen se s vámi chci podělit o mou informaci, že mulla Mansúr zabit nebyl," řekl velitel agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.
Rozkol Tálibánu
Mulla Mansúr nahradil teprve loni v létě v čele islamistických radikálů mullu Muhammada Umara, jehož utajovanou smrt Tálibán potvrdil loni v červenci až po dvou letech. Mansúr byl předtím Umarovým nejbližším poradcem. Jeho nástup do čela Tálibánu ale vyvolal uvnitř organizace rozkol a řada tálibů přešla ke konkurenčním a extrémnějším organizacím typu Islámský stát.
Pentagon označil Mansúra za "překážku míru a smíření mezi vládou Afghánistánu a Tálibánem". Podle ministerstva byl vůdce Tálibánu aktivně zapojen do plánování útoků proti afghánským a spojeneckým silám. Mluvčí Pentagonu Cook uvedl, že Mansúr ostatním vůdcům Tálibánu zakazoval účast na mírových jednáních.
Členové amerického Kongresu útok ocenili. Demokrat Adam Schiff, který je členem výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, řekl, že kdyby se Mansúrova smrt potvrdila, byla by to pro Tálibán velká rána, ne ale taková, aby se USA mohly z konfliktu v zemi stáhnout. Republikán John McCain uvedl, že "ze spravedlivého konce" vůdce Talibánu má radost, vyzval ale koalici k dalším útokům na toto hnutí.
Tálibán uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13 000 zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.