Článek
Le Drian přiznal v rozhovoru pro francouzský rozhlas RFI, že zprávy o hromadných popravách mohou být pravdivé a dodal, že francouzský prezident Francois Hollande už dal najevo, že velení malijské armády se z toho může zodpovídat a musí se podobným excesům vyhnout.
FIDH uvedla, že malijské jednotky od 10. ledna stály nejméně za 33 případy zabíjení, které se odehrály v úzkém pásu území mezi severem, ovládaným islámskými radikály, a jihem, kontrolovaným vládou.
Ve městě Sévaré bylo podle FIDH ve vojenském ležení malijských jednotek poblíž nemocnice a autobusového nádraží hromadně popraveno nejméně sedm osob. FIDH dodává, že má věrohodné informace o dalších dvaceti zabitých v Sévaré, jejichž těla byla naházena do studní.
Rasový motiv
Hromadné popravy se konaly také ve městech Mopli a Niono. „Další obvinění týkající se hromadných poprav přicházejí dál ze všech oblastí na západě a ve středu země,“ stojí ve zprávě citované BBC. Někteří ze zabitých byli obviněni z držení zbraní a z toho, že jsou komplici islámských radikálů. Jiní byli popraveni jen proto, že neměli žádné dokumenty, nebo kvůli své rase.
Podle reportéra BBC v Mali Marka Doyla se malijští vojáci, kteří jsou většinou černošští, zaměřují na Araby a Tuarégy žijící na severu. Na povrch se tak dostává i rasový motiv stojící za konfliktem. To potvrzuje i zpráva, která uvádí, že desítky domů Tuarégů v hlavním městě Bamaku byly prohledány policií.
Kapitán malijské armády Modibo Traore v první reakci všechna obvinění odmítl s tím, že jsou „zcela vylhaná“. Více se k nim nevyjádřil. Náčelník štábu malijské armády Ibrahima Dahirou ale k obvinění z vraždění Tuaregů řekl RFI: „Ne každý člověk s bílou pletí je terorista nebo bojovník džihádu.“ Slíbil, že každý voják, který se dopustí zvěrstev, by měl stanout před soudem.