Angarský maniak. Ruskému expolicistovi prokázali celkem 78 vražd žen

Bývalý policista vraždil v letech 1992 až 2007 v okolí města Angarsk. Poprvé byl odsouzen v roce 2015 za zavraždění a znásilnění 22 žen. [celá zpráva]

Následně se doznal, že mezi lety 1994 až 2000 spáchal další 59 vražd a jeden pokus o vraždu. Ten byl promlčen. Popkov byl tedy obviněn z dalších z dalších 59 vražd, z nichž tři se ale policii nepodařilo prokázat. [celá zpráva]

Podle psychiatricko-psychologické expertizy trpí homicidomanií, tedy nekontrolovatelným nutkáním vraždit. Znalci však dodali, že byl příčetný a mohl si být vědom své poruchy i toho, jaké nebezpečí představuje pro společnost. Svůj naturel mohl podle znalců do jisté míry ovládat.

Někdejší policista se označoval za „čističe” a tvrdil, že zabíjel jen ženy, které vedly „nevázaný způsob života”. To podle vyšetřovatelů neodpovídalo skutečnosti: do svého auta zval všechny dívky a ženy mezi 16 a 40 lety s různým sociálním statusem, které se vracely pozdě domů. Nejméně tři zločiny spáchal ve službě a s použitím hlídkového vozu, než v roce 1998 odešel z policie a začal se věnovat dovozu aut z ciziny.

Většinou postupoval stejně. Večer sledoval na ulici nebo na stanici autobusu ženy, kterým nabídl, že je odveze. Pak jim nabídl alkohol, ale nakonec je odvezl do lesa, kde je ubil. Ženy mu důvěřovaly, protože většinou měl na sobě uniformu.

„Vzhledem k nakupení trestných činů by měl být Popkov odsouzen k doživotnímu trestu a ten si odsloužit v trestné kolonii se speciálním režimem,“ řekl soudce Alexej Žigajev, když vyhlašoval rozsudek.

Soud také Popkovovi odebral hodnost podporučíka, takže nemůže dostat penzi. Předchozí verdikt ho nedegradoval, takže dostával měsíčně 24 000 rublů (8400 korun).

„Soud odňal Michailu Popkovovi hodnost podporučíka, kvůli čemuž nebude dostávat penzi. S tímto verdiktem Popkov nesouhlasí a je připraven to napadnout u soudu,“ řekl žalobce Alexandr Škiněv. Popkov se domnívá, že to soud udělat neměl, protože aktivně spolupracoval s vyšetřovateli.

Popkov má vynikající vizuální paměť, pamatuje si nejen místa vražd, ale i drobnosti, jako bylo tetování, šaty nebo šperky obětí, i to, co řekly. Objeveno bylo dvacet hrobů s těly, i tak však zůstává 14 obětí neidentifikovaných.

Vyšetřování vražd bylo zahájeno už v roce 1992, ale dlouho nevedlo k cíli. Vraždy žen nebyly spojovány. Ještě jako policista se Popkov podílel na vyšetřování některých zločinů, které sám spáchal, aby mátl stopy.

Popkov jako policista dlouho unikal podezření, přestože útočníka věrně popsala v roce 1998 jedna ze dvou dívek, která útok přežila. Prohlásil, že je násilníkovi podobný, ale z policie raději odešel.

Až na konci devadesátých let byla ustavena speciální vyšetřovací skupina, ale ani ta neměla žádné výsledky. Pomohlo, když se zjistilo, že se na místech činu objevovala Lada Niva. Prošetřili se všichni majitelé a vzorky DNA se odebraly 3500 lidem. Navíc se ukázalo, že sperma na tělech a oděvech tří obětí odpovídalo DNA Popkova. V roce 2012 ho zatkli, když byl na cestě do Vladivostoku, kam jel pro další auto. Přiznal se napřed ke třem vraždám, ale nakonec byl odsouzen za 22 zločinů. Pak se přiznal k dalším.

V případu vypovídalo přes tisíc svědků, a to nejen z Ruska, ale i z USA a Nového Zélandu.

Počty obětí Popkov překonal dva jiné sériové vrahy. V roce 1994 byl v jihoruském Novočerkassku popraven bývalý učitel Andrej Čikatilo (57), když byl jako "rostovský zabiják" uznán vinným z mimořádně krutých vražd 52 lidí – 21 chlapců, 14 děvčat a 17 žen. Jeho nejmladší oběti bylo sedm let. Vyšetřovatelé jej podezírali z 65 vražd, části těl některých ze svých obětí dokonce pojídal.

Alexandru Pičuškinovi, odsouzenému v říjnu 2007 na doživotí, bylo prokázáno 48 vražd převážně mužů, které v Moskvě páchal od roku 1992. Po zatčení v červnu 2006 se doznal dokonce k 63 vraždám. Prý plánoval celkem 64 vražd, aby každá připadla na jedno políčko šachovnice. Pičuškinovi se přezdívalo "bitcevský maniak" podle lesoparku na okraji Moskvy, kde většinu vražd spáchal, nebo "šachovnicový vrah".